Vizualizace údajné hrobky Alexandra Velikého v Egyptě | zdroj: www.souvaltzi.gr


Záhadný hrob Alexandra Velikého: Proč ho politici zakázali odkrýt?

TÉMATA: starověk | archeologie | afrika

Světová média se v poslední době plní zprávami o senzačním objevu obrovské hrobky v řeckém městě Amphipolis, v němž by se údajně mohly nalézat ostatky legendárního makedonského krále Alexandra Velikého. Hrob snad nejúspěšnějšího vojevůdce historie byl po dvě tisíciletí jednou z největších záhad starověku. Jenže jak tvrdí řecká archeoložka Leana Souvaltzi, ona jej objevila už před 20 lety v Egyptě! Řecká a egyptská vláda však jejímu týmu nakonec znemožnila do hrobky vstoupit a záhadu tak jednou provždy vyřešit.

user-avatar

Markéta Oderská

18. 09. 2014 | 06:59

Samotná smrt Alexandra Makedonského je zahalena tajemstvím. Ví se, že zemřel v Babylonu v roce 323 před Kristem ve věku pouhých 32 let. O příčinách jeho smrti existuje mnoho teorií, podle jedněch byl otráven jedem přimíchaným do vína, podle druhých zemřel na malárii nebo tyfus. Ještě větší záhadou však je, co se po Alexandrově smrti stalo s jeho tělem!

Podle starověkých historiků sami Alexandrovi generálové se dva roky přeli o to, kdo a jak se o tělo svého velitele postará. Někteří z nich ho prý chtěli pohřbít v Makedonii, ale generál Ptolemaios, který měl k Alexandrovi nejblíže, jej chtěl pohřbít v Egyptě.

Až po dvou letech tak bylo nabalzamované Alexandrovo tělo konečně naloženo na zlatý vůz a obrovské pohřební procesí se vydalo na dlouhý pochod z Babylonu. Podle řeckého historika Diodora Sicula (1. stol. před Kr.) se však na hranicích Sýrie a Egypta těla zemřelého panovníka zmocnil Ptolemaios a převezl ho do egyptského města Alexandrie – města, jenž makedonský král rok před svou smrtí založil. 

Ze starověkých knih se dovídáme, které slavné osobnosti dějin Alexandrův hrob navštívily. Nechyběli mezi nimi ani Caesar s Kleopatrou nebo římští císaři Octavian, Caligula a Hadrian. Existuje zmínka, že v roce 199 po Kr. nechal Alexandrův hrob v Alexandrii zapečetit římský císař Septimuius Severus. Také se ví, že o s sto let později byly nějaké věci z hrobky přemístěny na jiné místo. A konečně v roce 1491 autoři jako Leo Africký nebo Al-Mausidi se zmiňují o své návštěvě v Alexandrii spojené s prohlídkou Alexandrovy hrobky.

Bylo by tedy logické, že se Alexandrův hrob nachází právě v Egyptě. On sám měl velmi silné vazby na tuto zemi. Poté, co porazil perského krále Daria a osvobodil Egypt z perské nadvlády, se nechal v Mephisu prohlásit faraonem

Řecká archeoložka Souvaltzi se proto přiklonila k hypotéze, že generál Ptolemaios splnil Alexandrovo přání, aby jeho tělo bylo uloženo v proslulém chrámu nejvyššího egyptského boha slunce Amona v egyptské oáze Siwa. Tamní věštírna, kterou Alexandr za svého života navštívil, mu ostatně potvrdila, že je synem Boha. Zřejmě z tohoto důvodu si slavný velitel tohle místo ke svému poslednímu odpočinku vybral.

Chodba, která vedla k hlavnímu vchodu do hrobky, je dlouhá 31,32 metrů.

Už v roce 1984 Leana Souvaltzi požádala egyptské orgány o povolení k vykopávkám v oáze Siwa, jež leží mezi Katarskou propadlinou a Egyptským písečným mořem v Libyjské poušti. Na povolení si ale musela počkat dlouhých 5 let, avšak jen týden po zahájení výkopových prací její tým učinil velkolepý objev: našli vchod strážený sochami lvů a podzemní chodbu, která – jak se po pár týdnech ukázalo – vedla ke skvostnému královskému hrobu z helénské doby!

Socha královského lva, který hlídal vchod do hrobky.

Hlavy lvů všude v podzemí, starořecké ozdoby a nápisy, stejně jako vyřezávaný reliéf boha Amona naznačovaly souvislost s Alexandrem Velikým. „Jeden z nápisů, o němž si myslím, že byl složen samotným Ptolemaiem, se týká složitého převozu Alexandrových ostatků, ačkoli jeho jméno zde není výslovně uvedeno,“ prohlásila archeoložka.

Překlad z pohřební komory s dekorativní plastikou je vynikajícím příkladem klasického řeckého umění.

Nález v roce 1995 vzbudil obrovské nadšení ve světě i v Řecku. V tu dobu se již řecká archeoložka se svým týmem prokopala k poslední pohřební komoře, kde mohlo být Alexandrovo tělo uloženo. Nikdy však do ní nevstoupili.

Triglyf a metopa jsou typickými prvky helénské architektury

Ve stejné době totiž informace o senzačním objevu provázely politické nepokoje. Bylo krátce po rozpadu bývalé Jugoslávie, kdy Řecko nechtělo uznat legitimitu nezávislého makedonského státu a  jeho nový název Makedonie. Stejně tak se totiž po tisíce let nazývala severní část Řecka, odkud pocházel právě Alexandr Veliký. V důsledku napjatých řecko-makedonských vztahů si řecká vláda na základě přímé diplomatické intervence vymohla zastavení vykopávek v Egyptě. Egyptská vláda neprodleně o tom Leanu Souvaltzi informovala s tím, že je to poprvé, co se něco takového kdy stalo. 

Archeologický tým vedený Leanou Souvaltzi

Archeoložka se poté obrátila na jednoho z tehdejších členů řecké vlády, ministra Pagalose, který jí vysvětlil, že objev Alexandrova hrobu by mohl vyvolat vlnu nacionalismu v Řecku, což „v této době není žádoucí“. Souvaltzi později lobovala za zrušení „blokády vykopávek“ u nově zvolené vlády, leč marně. Pokaždé její snaha narazila na odpor ve vyšších politických patrech

V nedávném televizním interview  Leana Souvaltzi líčila, jak jí jeden z izraelských diplomatů při návštěvě hrobky v oáze Sewa sdělil, že přiznání objevu by mohlo změnit politickou situaci v Egyptě a narušit též křehkou rovnováhu mezi řadou dalších států.

20 let po svém neuvěřitelném objevu tak řecká archeoložka stále bojuje za znovuzískání povolení k vykopávkám. Obětovala tomu již značný kus svého života a nemálo vlastních peněz. Nevzdává se však. Vedou ji k tomu obavy o další osud této významné starověké památky, jež podle jejích slov značně chátrá. Zatím je pod zámkem egyptských úřadů a nikomu není dovoleno vstoupit dovnitř. Jedno z největších tajemství starověku tak nadále zůstává nevyřešeno. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

18. 09. 2014 | 06:59