Patří obtisk lidské tváře na Turínském plátně Ježíši Kristu? | zdroj: internet


Záhada Turínského plátna: Je téměř vyloučené, aby obtisk vytvořil člověk

Jen málokterý předmět v lidské historii prošel tak důkladným vědeckým zkoumáním, jako Turínské plátno. Posvátná křesťanská relikvie, do níž měl být po své smrti na kříži, zabalen Ježíš Kristus a kde jeho postava zanechala otisk, je jedněmi považována za důkaz existence Krista, pro jiné podvrh.

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 09. 2014 | 10:16

O plátnu se toho, díky podrobnému zkoumání, ví velmi mnoho. Je na něm otisk mužské postavy a tváře. Ta je ovšem rozeznatelná až při pohledu z větší dálky. Jsou patrné stopy zaschlé krve, v očních důlcích byly umístěny mince. Postava muže je svalnatá, skoro 180 cm vysoká, jeho stáří se odhaduje na 35 až 40 let.  To jsou tedy fakta. Co je však nejpodstatnější, je stáří a pravost plátna.

Turínské plátno

O té se vedou neustálé spory především mezi vědci. Sama církev totiž přesně netvrdí, že plátno je pravé, ale že jde o velmi silnou připomínku Kristova utrpení. Ověření pravosti nechala zcela na vědcích. A ti provedli radiokarbonovou metodou analýzu plátna a výsledek byl jasný, pochází z období mezi lety 1250 – 1390. V žádném případě v něm tedy nemohl být zabalen Ježíš, protože to by plátno muselo být o více než tisíc let starší. Jenže brzy se vynořila další teorie. Plátno se několikrát potrhalo a bylo postupně zpravováno záplatami. To, co vědci zkoumali, byla jedna z těchto záplat, pochopitelně mnohem mladší, než plátno samotné.

Vědci zkoumali plátno opravdu důkladně

A přicházejí další důkazy. Soudní patologové začali provádět svá vlastní zkoumání a došli k překvapivým závěrům. Otisk těla nese známky ran na zádech, zřejmě po důtkách Římanů, patrná je prý i rána pod žebrem, kam Ježíše bodli kopím. Odpovídají i rozbory zaschlé krve. Další vědci zase nalezli na plátně zbytky rostlin a pylů, které byly typické pro oblast Jeruzaléma.

Celek Turínského plátna

Podle odborníků je téměř vyloučené, aby obtisk vytvořil člověk. Zvláště ve středověku, kam plátno datuje radiokarbonová metoda, neexistovaly postupy, které by dokázaly něco takového vytvořit. Je tedy plátno pravé?

Círev má plátno za posvátnou relikvii, ale pravost odmítá potvrdit

Těžko říct. Kritika radiokarbonové metody stojí na předpokladu, že se analyzovalo nikoliv původní plátno, ale záplatovaná oblast. Proč se tedy pokus neopakoval na jiné části?  Církev už prý další zkoumání plátna nepovoluje. Navíc se objevily domněnky, že se celou dobu pracně zkoumá nikoliv originál plátna, ale jeho přesná kopie. Původní plátno má stále ukryté církev a nikdy jej nikomu k bádání nezapůjčí. To ale spadá do oblasti čirých spekulací. Jestli Turínské plátno je či není pravé, spadá stále více do kategorie víry, protože vědci se shodnout nedokáží.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 09. 2014 | 10:16