Dolní zámek v Panenských Břežanech měl pohnutou historii.

Dolní zámek v Panenských Břežanech měl pohnutou historii. | zdroj: archiv


Zámek v Panenských Břežanech sloužil Heydrichově vdově jako soukromý koncentrační tábor

TÉMATA: zámky | protektorát | nacismus | reinhard Heydrich | koncentrační tábor | židé | pracovní tábory

user-avatar

Václav Pokorný

12. 05. 2019 | 10:00

Panenské Břežany se do naší historie zapsaly zejména jako místo pobytu rodiny zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Méně jsou však známé jako bývalá pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Po zdařilém atentátu na Heydricha zřídila ovdovělá Lina Heydrichová na statku v Panenských Břežanech vlastní koncentrační tábor.

Panenské Břežany je dnes nevelká obec, vzdálená asi 5 kilometrů severně od Prahy v okrese Praha-východ. Na jejím území se za první republiky nacházel velkostatek se sídelním zámkem, jehož původním majitelem byl česko-židovský cukrovarnický magnát Ferdinand Bloch-Bauer. Ten po Mnichovské dohodě na podzim roku 1938 emigroval a zámek coby židovský majetek  nacisté zkonfiskovali.

V zámku se nejprve usadil říšský protektor Konstantin von Neurath, který zde působil až do září roku 1941, než Hitlera požádal o zdravotní dovolenou. Vůdce na jeho místo povolal dosavadního šéfa tajné policie Reinharda Heydricha. Heydrich zprvu bydlel na Pražském hradě a o Velikonocích 1942 přesídlil se svou početnou rodinou na zámek v Panenských Břežanech. Ze společného rodinného života se však dlouho neradoval. 27. května 1942 vyjel v otevřeném mercedesu na svou poslední osudovou cestu do Prahy. V Praze na něj spáchali českoslovenští parašutisté Kubiš a Gabčík atentát a Heydrich na následky zranění za několik dní zemřel.

Krátce po jeho smrti obdržela jeho manželka, vdova Lina Heydrichová zámek s přilehlým panstvím v Panenských Břežanech k soukromému užívání. Kromě vysoké vdovské penze dostala vyplacenou manželovu pojistku a po prodeji nemovitostí v Německu měla na kontě dalších 600 000 říšských marekMísto, kde byli vězni ubytováni

To se jí však na provoz panství zdálo očividně málo, a tak na jeho území zřídila vlastní koncentrační tábor. Již v červenci 1942 bylo na panství nasazeno 30 mužů židovského pracovního komanda z terezínského ghetta, které mělo na starosti práci na zahradě a na statku. Lina Heydrichová chtěla na zahradě postavit bazén a převlékárnu, rozšířit zeleninovou zahradu, pokácet stromy. Židovští vězni byli ubytováni ve stájích pro koně a spali na seně. Byli pod stálým dozorem esesmanů.

V září 1943 mělo být toto židovské pracovní komando deportováno v souvislosti s transporty z terezínského ghetta, ale vzhledem ke stále probíhajícím pracím na zahradě a podzimní sklizni byla deportace o pár týdnů posunuta a vězni zde nakonec pokračovali v práci až do začátku roku 1944. Vdova Lina Heydrichová

14. února 1944 byla do Panenských Břežan z koncentračního tábora Sachsenhauzenu dovezena skupina 15 Svědků Jehovových, kteří tyto vězně nahradili. Od následujícího dne se tak začala psát historie Panenských Břežan coby pobočky koncentračního tábora Flossenbürg

„Pro Linu to byla zásadní změna. Za vězně z Terezína nemusela platit, ovšem za vězně z Flössenburgu byla taxa čtyři až šest říšských marek za den," říká německý historik Alfons Adam z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se věnuje ekonomických aspektům nucené práce a je autorem knihy Otroci třetí říše. Tito vězni byli postupně nasazováni jak na práci na zahradě, tak do přilehlých lesů. Lina Heydrichová ovšem odmítla za tyto vězně zaplatit a jako vdova po jednom z nejvýznamnějších nacistů, který padl za vlast, požadovala výjimku. Začala si stěžovat u nejvyšších úřadů v Říši, až nakonec tyto vězně zaplatil z vlastní kapsy hlavní velitel SS Heinrich Himmler.

Všech 15 vězňů válku přežilo, poté co byli 8. května osvobozeni Rudou armádou. Lina Heydrichová tou dobou již na zámku nežila. Panenské Břežany opustila 18. dubna 1945 a odjela do Německa. Před odjezdem nechala pobít všechny králíky, husy a slepice a sklenice se zavařeným masem si vzala s sebou.

Po válce objekt získal Výzkumný ústav kovů, který tu působil až do sametové revoluce. V nedávných dnech byl vydražen v aukci za 38 milionů korun dosud neznámému kupci.

 

user-avatar

Václav Pokorný

12. 05. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce