Kino 64 U Hradeb stráží socha Dívky od národního umělce Jana Hány.

Kino 64 U Hradeb stráží socha Dívky od národního umělce Jana Hány. | zdroj: wikipedia commons


Zaniklé kino 64 U Hradeb se vrátí na kulturní mapu Prahy. Prošlo si složitou historií

TÉMATA: kinematografie | praha | památky | architektura | československo

user-avatar

Blondie

18. 12. 2015 | 15:45

Bývalé premiérové kino 64 U hradeb v Mostecké ulici v Praze 1 má šanci, že znovu ožije. Od léta v něm probíhají záchranné práce a postupně projde rekonstrukcí, na jejímž konci má vzniknout společenské centrum se zaměřením na kinematografii a audiovizuální tvorbu.

Nyní jsme na začátku a je skvělé, že máme v případě bývalého Kina 64 U Hradeb na co navazo­vat. Tento prostor si jednoznačně zaslouží být opět na kulturní mapě Prahy a je až dojemné, jakým způ­sobem stále žije v paměti mnoha lidí. Do obnovy také zapojujeme místní komunitu i nadšence. Chceme dát opět vzniknout premiérovému kinu, ale také prostoru pro další kulturní akce spojené s filmem,“ řekl iniciátor obnovy Jan Čep. Z kina se má podle něj stát místo, které by mohlo spojovat filmové tvůrce, odborníky a příznivce. Nový projekt chce veřejnosti představit na jaře.

Podle něj by tu měl vzniknout polyfunkční prostor, kde by se konaly i workshopy a výstavy. „Rádi bychom tu vytvořili prostředí pro všechny lidi, kterým na filmu záleží,“ dodal Čep.

Kino 64 U Hradeb v současnosti

Objekt Kina 64 U Hradeb, nacházející se na Královské cestě, má za sebou poměrně bohatou historii. Na jeho místě dříve stávaly dva domy ze druhé poloviny 19. století. O jejich přestavbě se uvažovalo již od poloviny 30. let, ale další realizaci překazila válka. Teprve ve druhé polovině padesátých let se ledy pohnuly a podle projektu Miroslava Hudce se v Mostecké čp. 273/21 začal budovat dvorní trakt s přímo zakomponovaným kinem. Do jisté míry šlo o prestižní záležitost, o první pražskou poválečnou novostavbu se zaměřením na socialistickou kinematografii.

 Kino 64 U Hradeb z ulice Mostecké

Od počátku byl objekt projektován s ohledem na své okolí. Po dokončení na konci 50. let se stal unikátním příkladem citlivé novostavby v historickém prostředí. V přízemí jinak bytového domu byla restaurace a mléčný bar, jádro objektu pak představovalo velkoryse řešené kino s 540 měkce polstrovanými křesly, které tehdy patřilo k nejmoderněji vybaveným biografům u nás.

Interiér promítacího sálu kina těsně po jeho dokončení

Svůj provoz kino zahájilo 25. září 1964 premiérou muzikálu Starci na chmelu. Šlo tehdy o velkou kulturní událost, podobně jako v únoru 1965 první uvedení filmu Vinnetou,  který se v nabitém sále promítal celé tři týdny. U Hradeb se stály také fronty na premiéry snímků české nové vlny. Jedním z nich byl i Případ začínajícího kata (1969) talentovaného režiséra Pavla Juráčka, který však brzy poté normalizační režim zakázal. Během listopadové revoluce v roce 1989 se pak v Kině 64 U Hradeb konala jeho obnovená premiéra. Pak ovšem nastaly pro Kino 64 horší časy.

 Premiéra československo-sovětského koprodukčního filmu Kolonie Lanfieri (1969)

Nejprve bylo zrušeno občerstvení se snack barem, poté mléčný bar i se svým unikátním bruselským vybavením. Místo něj tu byla otevřena první malostranská jídelna McDonalds. Posléze zanikla i vinárna Jadran v zadní části areálu a po nezdařené privatizaci se dům dostal do rukou majitele, který na jaře 2002 zrušil kino a nahradil jej výstavou pavouků a mučících nástrojů. Krátce poté pak kinosál zničily letní povodně a nový majitel hodlal legendární kino přebudovat na podzemní garáže. Proti záměru, který schválili i pražští památkáři, se postavil Klub Za starou Prahu i spoluautor původního projektu František Trmač. Pak do hry vstoupil již zmíněný Jan Čep se svou iniciativou. Zdá se, že legendárnímu kinu začíná opět svítat na lepší časy.


 

Před dvěma roky se ruinách kina promítal slavný filmový horor z roku 1973 Vymítač ďábla, který provázelo sugestivní divadelní představení.


 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Blondie

18. 12. 2015 | 15:45