Takhle nějak mohla asyrská královna vypadat.

Takhle nějak mohla asyrská královna vypadat. | zdroj: twitter


Zapomenutou asyrskou královnu objevila studentka pouhou četbou knih

TÉMATA: archeologie | nálezy | starověk | assýrie | irák | královna

user-avatar

Yvonne K.

10. 10. 2019 | 09:30

Sen, o kterém sní mnoho archeologů, se splnil jisté studentce z Torontské univerzity, aniž by musela kopnout do země nebo trávit čas analyzováním artefaktů. Stačilo se začíst do několika knih, aby dokázala identifikovat jméno asyrské královny, která před 3000 lety žila ve starověkém městě Nimrudu.

V roce 1989 objevili archeologové v Iráku starověký hrob, který obsahoval mimořádně cenné šperky a kostru mladé ženy. Brzy po objevu ovšem vypukla válka v Perském zálivu, takže se nepodařilo místo nálezu řádně prozkoumat a zajistit dostatek informací. Až teprve nedávno se více než 30 let starý nález znovu dostal do pozornosti vědecké veřejnosti díky doktorandce Tray L. Spurrier z Torontské univerzity. Ta totiž v rámci studií civilizací starověkého Předního i Středního východu narazila na málo známou knihu “Nimrud: Město zlatých pokladů” autorů Amera Suleimana a Muzahima Husseina, kteří zmíněný hrob objevili. Knihu publikovanou v roce 1999 přinesl z Bagdádu jeden z profesorů Torontské univerzity a umístil ji do univerzitní knihovny. Tam si jí všimla právě Spurrier, když začala navštěvovat lekce osteologie a paleopatologie. Text obsahoval značné množství informací o hrobech v Nimrudu. Spurrier zaujala zpráva o nálezu kostry ženy v bronzové rakvi, která měla na hlavě zlatou korunu zdobenou motivy granátových jablíček, květů a postav ženských okřídlených božstev. Dozvěděla se, že vedle krku ženy se rovněž našel zlatý přívěsek s pečetí. Díky fotografiím zveřejněným v knize měla možnost si vše pečlivě prohlédnout. A neušlo jí, že na přívěsku byla vyobrazena žena stojící před bohyní Gulou (bohyně uzdravování) a na okraji pečetidla stál nápis: “královna Hama”. Souvislost kostry s nápisem na pečetidle si tehdy iráčtí archeologové nedali do souvislostí. 

Zlatý přívěsek v podobě královské pečeti

Hama byla manželkou asyrského krále Shalmanesera IV., jenž vládl  783–773 př. n. l. O jeho vládě není známo takřka nic bližšího, pouze to, že podnikl několik výprav proti Urartu. Hama pravděpodobně zemřela během nebo krátce po konci manželovy vlády, tedy kolem roku 773 př. n.l. Podle vědců byla blízkou příbuznou královny jménem Mullissu-mukannishat-Ninua, jejíž hrob střežila kletba: “Kdokoli později, kdo odstraní můj zdávna trůn ze stínů mrtvých, nechť jeho duch nepřijme žádný chléb!" 

Tato kletba však nezastavila ozbrojené bojovníky Islámského státu. V roce 2015 vyhodili do povětří část Severozápadního paláce v Nimrudu, vybudovaného asyrským králem Aššurbanipalem II. v 9. století před Kristem, a zničili i mosulské muzeum, v němž byla uložena bronzová rakev královny Hamy. Královnina kostra by se měla nalézat v bagdádském muzeu, alespoň Spurrier v to doufá.

"Cítím k ní teď velkou blízkost, pokud se to dá říct o někom dávno mrtvém," svěřila se vědkyně. Jak známo, asyrské královny se těšily velkému bohatství a disponovaly vlastním dvorem. Svým způsobem byly mocné a vlivné, o čemž ostatně svědčí klenoty uložené v královnině rakvi. "Za svého života byla prominentní osobou,” upozornila Spurrier. “Měli bychom ji uchovávat v paměti.” 

user-avatar

Yvonne K.

10. 10. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu