Zázračná studánka s kaplí sv. Jana a poustevnou.

Zázračná studánka s kaplí sv. Jana a poustevnou. | zdroj: kudyznudy.cz


Zázračná studánka na Křemešníku: Za její blahodárné účinky může stříbro

TÉMATA: studánky | zázraky | voda | vodní prameny | pověsti | křemešník | vysočina | česko

user-avatar

Václav Pokorný

23. 02. 2019 | 12:00

Vrchol Křemešník na Českomoravské vysočině je známé poutní místo s nádhernou přírodou. Na jeho úbočích se vyskytuje několik studánek a voda jedné z nich má podle pověstí zázračné léčivé účinky. Že pověsti mohou mít pravdivé jádro, potvrdil rozbor vody. Pramen totiž obsahuje stříbro, které má blahodárné účinky na lidský organismus.

Hora Křemešník je výrazný vrch ležící asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. S nadmořskou výškou 765 metrů je jedním z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny. Je také významným poutním místem s nádherným barokním kostelem Nejsvětější Trojice.

Na jeho úbočích se nacházejí tři křemešnické studánky – Stříbrná studánka, studánka U buku a zejména Zázračná (též Zlatá) studánka, jejíž voda vyvěrá zpravidla od Vánoc do léta a jsou jí přisuzovány zázračné léčivé účinky.

S posledně jmenovanou se pojí řada pověstí. Podle jedné šel kdysi přes Křemešník slepec a náhodou nahmatal studánku. Když si v ní pak omyl oči, zjistil, že opět vidí. Jiná verze však vypráví toto:

Matěj Chejstovský uprchl ve švédských válkách před nepřítelem z bitvy u Jankova a dostal se mezi loupežníky na vrchu Křemešník. Doplížil se z nedalekého bojiště raněn až k jakési studánce. Omyl si v ní své poraněné ruce a nohy a rány se mu začaly brzy uzdravovat. Když se to později dozvídali lidé, začali sem ze širokého okolí putovat.

Voda i dnes z této zázračné studánky začíná téct každý rok vždy okolo Vánoc, pak se zastaví v době Křemešnické pouti na konci května. Je zajímavé, že nereaguje na počasí, déšť nebo sníh, ať je sucho, nebo hodně vody, pramen vytéká vždy od Vánoc do jara.

Je to prý způsobeno podzemními štolami a tlaky, které jsou v kopci jako pozůstatek po těžbě stříbra. Voda byla několikrát zkoumána, například roku 1961 akademikem Kratochvílem. Po chemické stránce je v pořádku, avšak obsahuje stopy stříbra. V mnoha zdrojích uvedený fakt, že je voda radioaktivní, se tehdy nepotvrdil.

Po stránce chuťové je velmi dobrá a nekazí se, což je pravděpodobně způsobeno právě obsahem stříbra. Kvůli své dlouhé trvanlivosti se rozvážela do širokého okolí a také do Terstu a do Boky Kotorské, kde sloužila námořníkům na jejich plavbách.

Stříbro jako lék

Blahodárný účinek stříbra na lidský organismus je znám od nepaměti, a proto se uměle vyrábí takzvané koloidní stříbro. Koloid je něco mezi roztokem a směsí. Částice rozptýleného stříbra nejsou navázány na molekuly vody tak jako v klasickém roztoku, ale zároveň jsou dostatečně malé, aby se vznášely ve vodě bez usazování na dně. Velikost stříbrných shluků musí být v rozměru nanočástic a v koncentracích v tisícinách procent. A právě takový obsah stříbra má voda ze Zlaté studánky na Křemešníku. Je tedy pochopitelné, že takovou vodu si v žádném obchodě nekoupíte a z vodovodu nenatočíte. Pro její vlastnosti je i dnes největším lákadlem Křemešníku.

 

user-avatar

Václav Pokorný

23. 02. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce