Zdenka Procházková patřila v poválečné době mezi nadějné herecké talenty. Více si však jejího talentu cenili v zahraničí.

Zdenka Procházková patřila v poválečné době mezi nadějné herecké talenty. Více si však jejího talentu cenili v zahraničí. | zdroj: 25fps.cz


Zdenka Procházková: osudnými jí byly Lída Baarová, Karel Höger i česká závist

TÉMATA: české herečky | lída baarová | zdenka procházková | karel höger | vídeň

user-avatar

Blondie

30. 09. 2015 | 16:00

Málo známá česká herečka Zdenka Procházková se již brzy představí na filmovém plátně v roli staré a nemocné Lídy Baarové ve stejnojmenném filmu Filipa Renče, který má premiéru začátkem příštího roku. Procházková Baarovou osobně znala, ale nevážila si jí. Obě herečky však mají hodně společného: emigrovaly do ciziny a herecky se tam prosadily. Zůstaly bezdětné a ke stáří opuštěné. Zatímco však Baarovou zničil démon alkohol, Zdenka Procházková trpěla nezájmem českého publika. To, co obě zahraniční hvězdy však nejvíc odlišuje, je fakt, že Baarová kvůli kariéře opustila svého nemocného otce a naopak Procházková se pro svoji maminku obětovala.

Herečka Zdenka Procházková oslaví příští rok 90 let, hodně toho tedy pamatuje. Znala se osobně s největšími hvězdami prvorepublikového filmu. Jejími kamarádkami byly Ljuba Hermanová i Nataša Gollová, která tehdy osmnáctiletou adeptku herectví pozvala na oslavu svých dvaatřicátých narozenin. Zdenka se tehdy setkala jak s Adinou Mandlovou, tak Lídou Baarovou. Na tu posledně jmenovanou však nemá zrovna nejlepší vzpomínky. Tvrdí, že byla sebestředná a povýšená. „Prostě přišla velká hvězda z Německa,“ vzpomínala v rozhovoru pro deník Právo na své první setkání s Baarovou.

Své bývalé kolegyni zazlívala, že se skrze vlivné, bohaté muže šplhala nahoru, vystupovala v propagandistických německých filmech a byla milenkou jednoho z nejvýše postavených mužů Třetí říše. Jejím údělem však bylo se s Baarovou dál střetávat. V roce 2011 pro olomoucký rozhlas předčítala z knihy Josefa Škvoreckého Útěky, která je jedinou otevřenou zpovědí Lídy Baarové. Bývalou Goebbelsovu milenku nedávno ztvárnila i ve filmu. „Hrála jsem ji ráda a jsem režiséru Renčovi za to vděčná,“ řekla pro Právo. O filmové nabídky měla totiž Procházková dlouhý čas velkou nouzi. Přitom v 50. letech šla u nás z role do role a v Rakousku i Německu platila v 60. letech za divadelní hvězdu. „Tady mě už skoro nikdo nezná, pracuju hlavně v zahraničí,“ přiznává. 

Jako zestárlá Lída Baarová, která na sklonku života vypráví svůj příběh novinářce, se Zdenka Procházková brzy objeví na filmovém plátně.

Zamilovala se do svého učitele

Herecká kariéra Zdenky Procházkové odstartovala hned po skončení druhé světové války, když ještě coby dvacetiletá studentka konzervatoře získala po boku Karla Högera hlavní roli ve filmu Bořivoje Zeman Mrtvý mezi živými. Brzy nato si s Högerem zahrála také ve filmu Jiřího Krejčíka Týden v tichém domě. Höger byl jejím třídním učitelem na konzervatoři a o 17 let mladší studentka mu tehdy padla do oka. „Měla jsem to štěstí, že jsem se mu zalíbila, dal mi příležitost, abych s ním jezdila v malé roličce na zájezdy,“ vzpomínala Procházková na počátky jejich vztahu. K milostnému sblížení došlo však až při natáčení filmu Mrtvý mezi živými.

Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: ,Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy!´ A ten Höger mě chytil a…," naznačila herečka klíčový moment, kdy se do svého učitele osudově zamilovala. Později se i vzali a prožili spolu 16 let. Höger ji uvedl do společnosti slavných hereckých osobností a měl na svou mladší ženu velký vliv. 

S Karlem Högerem se intimně sblížila při natáčení filmu Mrtvý mezi živými v roce 1946.

Högera jí vyfoukla hercova věrná obdivovatelka

Na oblíbeného filmového milovníka i představitele složitých charakterů si však dělalo zálusk více žen. Zalíbení v něm našla už Lída Baarová, která si ho prosadila za partnera do filmu Za tichých nocí (1941). Platonicky se do něj zamilovala také Lídina půvabná sestra Zorka Janů. K Högerovým horkým favoritkám patřily hlavně Dana Medřická, Vlasta Matulová a Vlasta Fabiánová. Pozornost věnoval také svým nesčetným fanynkám, které na něj pravidelně čekávaly u východu z divadla. Mezi jeho skalní obdivovatelky patřila i programová referentka Československého rozhlasu Eva Vachková, která Högera zbožňovala už od svých 12 let a kvůli níž se herec se Zdenkou Procházkovou nakonec rozvedl. „Bylo to vážnější a silnější, než kdykoliv předtím,“ uznala tehdy Procházková. „Rozvedli jsme se, ale nerozešli. Zůstali jsme přáteli až do jeho posledních dnů,“ dodala.

Vídeň jí otevřela náruč

50. a 60. léta léta byla v životě Zdenky Procházkové šťastným obdobím. Točila často filmy, stala se členkou Městských divadel pražských a hostovala v Národním divadle. Hrála samé krásné role, například nezapomenutelným způsobem ztvárnila Lízu Doolittlovou v Shawově Pygmalionu. Působila také jako konferenciérka v Laterně Magice, s níž se zúčastnila výstavy Expo 58 v Bruselu, kde česká expozice vzbudila senzaci. S Karlem Högerem pak v roce 1962 nastudovali divadelní hru Drahý lhář od J. Kilta, se kterou jezdili po zájezdech. V roce 1965 byli pozváni do Vídně, aby hráli pro tamní Čechy. Na jejich představení se přišli podívat i recenzenti, kteří rozuměli česky, a psali pak na ně pochvalné kritiky. Všichni se tehdy točili kolem Procházkové a dělali s ní rozhovory. „Konečně mě někdo bral jako Zdenku Procházkovou a ne jen jako ženu Karla Högera!“ jásala tehdy herečka. Na rozdíl od Högera totiž uměla mluvit plynně německy, neboť její babička byla Vídeňačka.

V roce 1968 hrála ve Vídni hlavní roli ve hře Julie, ty jsi kouzelná pod režií Oldřicha Nového.

Když se pak v roce 1968 ve Vídni předvedla v titulní roli ve hře Julie, ty jsi kouzelná v režii Oldřicha Nového, nabídl jí ředitel jedné vídeňské scény, aby pro ně nastudovala nějaké představení. Rozhodla se pro monolog Jean a já, který se tenkrát hrál v Komorním divadle. „Měla jsem takový úspěch, že jsem to hrála tři měsíce za sebou,“ uvedla Procházková. V roce 1974 za něj získala první cenu v mezinárodní soutěži dramat v Buenos Aires. 

Učila Němce správné němčině

Přicházely další nabídky, dokonce měla hrát v Hollywoodu vedle Paula Newmana. S vídeňským Burgtheatrem vystupovala v Německu, Holandsku, severní Itálii, Švýcarsku i ve Švédsku. V Městských divadlech pražských se však na její zahraniční vystupování dívali s čím dál větší nevolí a dali herečce na vybranou: buď se svých zahraničních aktivit vzdá, nebo ať dá výpověď. Rozhodla se pro to druhé a po okupaci v roce 1968 se rozhodla zůstat v cizině natrvalo. Protože však měla v Čechách rodiče, za 30 tisíc si zařídila legální povolení k pobytu, aby mohla do Čech zajíždět na návštěvy.

Přijala angažmá v Kolíně nad Rýnem a tři roky působila na univerzitě v Düsseldorfu, kde se díky své bravurní němčině stala docentkou pro jevištní řeč. Následovaly další role v Burgtheateru, účinkování v televizních inscenacích i v rozhlasových pořadech. Tou dobou již byla podruhé provdaná za Vídeňáka Ericha Hartmanna, s nímž se seznámila ještě v Praze u Adolfa Hoffmeistera. „Hrozně mě miloval, říkala jsem mu vždycky, že jsem se nezamilovala do něho, ale do jeho lásky ke mně. Byl o deset let starší,“ prozradila.

 Jejím druhým manželem se stal vídeňský podnikatel Erich Hartmann.

Hořký návrat domů

Zlom v její kariéře nastal koncem 70. let, když si po smrti otce vzala k sobě do Vídně ovdovělou maminku. Ta si v cizině nezvykla a chtěla nazpět domů. Ze stesku po domově hubla a chřadla, hroutila se psychicky. „Je mi líto, ale musíte se rozhodnout. Buď dáte přednost mamince, nebo zdejší kariéře, jinak vám tu brzy zemře,“ oznámil lékař Zdence Procházkové. Herečka neměla na vybranou. Jako jedináček, bez blízkých příbuzných, byla jedinou, kdo se mohl o churavějící matku postarat. Umístit ji do ústavu nepřipadalo v úvahu. Vzala si proto v Burgtheateru roční neplacenou dovolenou a s matkou odjela zpátky do Prahy. Tiše doufala, že doma najde jako úspěšná herečka uplatnění. Jak krutě se zmýlila! Měla cizí občanství, nálepku emigrantky a její zahraniční úspěchy jí čeští kolegové spíše záviděli. O pořádnou roli za celou dobu nezavadila. 

V televizním seriálu Nemocnice na kraj města (1977) si zahrála maličkou roli matky Viktora Preise.

Mezi Vídní a Prahou

Její maminka se brzy zotavila a nakonec žila až do 95 let. Herečka se do angažmá v Burhtheatru už ale nikdy nevrátila. „Maminka mne stále potřebovala a já musela dál zůstat v Praze. Tím jsem se vzdala vídeňské kariéry, ale doma, přestože jsem Pragokoncertu odevzdávala v devizách spoustu peněz, jsem se ocitla na všech černých listinách a neměla do čeho píchnout. Maminka žila, já živořila,“ postěžovala si zklamaná herečka. Nikdy však svého rozhodnutí nelitovala. „Mám dobrý pocit, že jsem jí zachránila roky života,“ prohlásila. Teprve po matčině smrti v prosinci 1989 získala dvojitou svobodu – obnovila své kontakty se zahraničím a od poloviny 90. let se opět vrátila na rakouská divadelní prkna. Pořádala tam kulturní a recitační večery a propagovala českou literaturu, za což v roce 2004 obdržela cenu ministra kultury za šíření české kultury v zahraničí.

 Zdenka Procházková příští rok oslaví 90 let.

Na rozdíl od kontroverzní Lídy Baarové je Zdenka Procházková české veřejnosti takřka neznámá. To se však může ještě změnit. Herečka je stále plná elánu, samotu překonává prací a ráda cestuje, letos na Vánoce se chystá podívat poprvé do Nepálu. K devadesátinám si pak jako dárek přeje nějakou pěknou roli v českém jazyce. Přejme jí, ať se jí přání splní.

user-avatar

Blondie

30. 09. 2015 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce