Nejstarší arabský text není vůbec o islámu.

Nejstarší arabský text není vůbec o islámu. | zdroj: ancient-origins.net


Zděšení mezi Araby: Nejstarší arabský nápis se týká křesťanů a je ozdoben křížem!

TÉMATA: archeologie | objevy | saudská arábie | islám

user-avatar

Irena Gruberová

26. 03. 2016 | 11:00

Vědci z francouzsko-saudské expedice, zkoumající skalní nápisy na jihu Saudské Arábie, objevili nápis, který by mohl být nejstarším textem zapsaným v arabské abecedě. Svůj objev ovšem oznámili velmi tiše a tisk mu nevěnoval ani patřičnou pozornost. Nápis z doby kolem roku 469 totiž zdobí obrovský křesťanský kříž!

Situace je o to nepříjemnější, že nápis je připomínkou časů, kdy na Arabském poloostrově prosperovaly početné komunity židů a křesťanů. Korán přitom líčí tuto oblast, jak byla před příchodem islámu plná chaosu a neklidu, než ji prorok Mohamed s pomocí svého učení v 7. století sjednotil.

Jedním z významných království v Arábii byl Himjár, založený ve 2. století na území dnešního Jemenu. Jeho elity kolem roku 380 konvertovaly k judaismu. Od 4. století moc tohoto království značně rostla a šířila svůj vliv do centrální Arábie, k Perskému zálivu i do oblasti zvané Hidžáz, kde se dnes nacházejí svatá města muslimů – Mekka a MedínaPředislámské arabské skalní umění v Bir Hima, v předhůří Asíru.

Podle starověkých křesťanských pramenů čelili křesťané v roce 470 vlně perzekucí ze strany Himjaritů. Francouzští vědci jsou přesvědčeni, že nápisy vyryté do měkkého pískovce ve skalách Bir Hima vznikly na památku pronásledovaných křesťanů, kteří byli zabiti, když odmítli přestoupit k judaismu. Jedním z nich byl i jistý Thawban, syn Malika, jehož jméno figuruje na nejstarším arabském nápise z roku 469. Podle vědců se křesťané rozhodli zvěčnit své mrtvé spoluvěrce v takzvané nabatejánské arabštině proto, že osvojení si tohoto druhu písma bylo pro ně formou, jak se distancovat od Himjaritů, i způsobem, jak se přiblížit k ostatním Arabům a sjednotit se s nimi proti společnému nepříteli. 

Bronzová socha krále Himjáru, Dhamara Aliho Jahbura II. (z přelomu 3. a 4. století)

Rostoucí odpor a vnější tlaky nakonec vedly k pádu židovského království. Kolem roku 500 podlehl Himjár křesťanským nájezdníkům z etiopského království Aksum. S aksumskou nadvládou se do jižní Arábie dostalo křesťanství a vládce Abraha nechal dokonce v Saná postavit kostel. Podle některých pozdějších arabských zdrojů se Abraha snažil stavbou kostela odlákat poutníky směřující k pohanské svatyni Kábě do Mekky. Abraha se nakonec pokusil Mekku dobýt silou. Přestože bylo jeho tažení neúspěšné, válečný slon přítomný v etiopské armádě udělal na Araby takový dojem, že rok obléhání Mekky začali nazývat rokem slona.

Etiopance nakonec z jižní Arábie vytlačila sásánovská Persie. To už se ovšem na západním pobřeží Arabského poloostrova  začalo formovat islámské náboženství. Po smrti perského krále Husrava II. roku 628 zdejší perský místodržící Badhán přestoupil k islámu a jižní Arábie se stala součástí jednotné arabsko-islámské říše spravované chalífou.  

user-avatar

Irena Gruberová

26. 03. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu