Zajatci se fotili z profilu a zepředu.

Zajatci se fotili z profilu a zepředu. | zdroj: vintag.es


Ze zajatců v Osvětimi se stala jen bezejmenná čísla. Odvážný fotograf schoval jejich snímky pro budoucí generace

TÉMATA: druhá světová válka | koncentrační tábory | holokaust

user-avatar

Simona Knotková

31. 10. 2017 | 13:00

Wilhelm Brasse se dostal do koncentračního tábora v Osvětimi krátce po jeho otevření v roce 1940. Povolání fotografa mu zachránilo život.

Wilhelm Brasse (1917-2012) působil před válkou ve fotografickém studiu v Katovicích. Po invazi Němců do Polska odmítl složit slib věrnosti Říši a pokusil se utéct do Francie. Gestapo ho na polsko-maďarské hranici chytilo a po uvěznění ho v srpnu 1940 deportovalo do Osvětimi.

Díky svému fotografickému nadání a plynulé němčině byl Rudolfem Hössem později jmenován do funkce jednoho z táborových fotografů. Rok a půl pracoval u Josefa Mengeleho a fotil jeho sadistické experimenty. Během svého působení v táboře vyfotil také až 50 tisíc snímků zajatců. Před zmáčknutím spouště se je snažil vždy uklidnit, možná i proto se někteří z vězňů na fotografiích usmívají. 

Když se k táboru blížila sovětská armáda, Brasseovi bylo nakázáno, aby všechny fotky zničil. Fotograf však neuposlechl nařízení a některé z nich se mu podařilo uschovat. Zachránil tak významné svědectví pro příští generace.

Po válce Brasse už nebyl schopný vrátit se zpátky k fotografii a zcela změnil obor. Vzpomínky na Osvětim ho stále pronásledovaly, v mysli ho strašily tisícovky mrtvých, které v táboře navždy zvěčnil, ale kteří se konce války už nedožili.

Některé z dochovaných snímků jsou dnes vystavené v osvětimském muzeu.

user-avatar

Simona Knotková

31. 10. 2017 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce