Zámek v Martinicích provozuje největší bleší trh a vetešnictví v Česku. | zdroj: Facebook


Největší vetešnictví najdete na zámku v Martinicích: Otevřel si ho automechanik a nakupují zde i celebrity

Ještě před pár lety působil zámek v Martinicích u Dolních Kralovic dojmem, že je vhodný pouze k jedinému – demolici. Zarůstal křovinami jak v pohádce o Šípkové Růžence a místo parkoviště byl před zámkem jen močál. Naštěstí jako pohádkový princ se objevil kutnohorský automechanik Pavel Kuře a zpustlému a opuštěnému zámečku opět vdechl život. Zřídil si v něm nejrozsáhlejší vetešnictví a kramářství v Česku.

user-avatar

Markéta Oderská

22. 10. 2014 | 07:02

Zámek v Martinicích včera a dnes

„Jsem vetešník,“ přiznává 33letý kutnohorský rodák Pavel Kuře, který se před pár roky rozhodl martinický zámek zachránit. Do té doby se potloukal po všelijakých zaměstnáních, od fabrik až po reklamky, až se nakonec našel ve staré veteši. Nejprve si zřídil kamenné vetešnictví na náměstí ve Zruči nad Sázavou, než se rozhodl svou veteš přestěhovat do rozsáhlých zámeckých prostor v Martinicích. 

Veteš všeho druhu

„Když jsem řekl manželce, že zámek koupím, byla proti stejně jako celá rodina. Řekl jsem tehdy, že jestli mě chtějí, tak jedině se zámkem, a žena to respektuje," poodhalil, jak nesnadné bylo o svém nápadu tehdy přesvědčit své blízké. Nicméně uznává, že je je blázen, když si tenhle zámek koupil. „Je to moje láska, ale také můj hrob," hodnotí svou vášeň.

Nově zrekonstruované nádvoří dnes láká i k posezení.

Rekonstrukci se věnuje šest dní v týdnu, a tak nelze nevidět její výsledky: zámek v Martinicích má zcela opravenou střechu, nádvoří i některé vnitřní prostory. Zdá se, že mu svítá na lepší časy.

Zámecké muzeum

Nedávno se Pavlu Kuřeti podařilo získat dotační prostředky na zajištění statiky objektu a další renovační práce. Všechny peníze, které ve svém vetešnictví vydělá, vráží zpátky do zámku. Však jej také vybavil nábytkem a obrazy, které zakoupil ze zámku na Kutnohorsku.

Zámecká obrazová galerie

Zvenku ještě zámek vypadá díky své oprýskané fasádě dost nevábně, ale uvnitř se dnes najdou poklady!

Zámecké vetešnictví a kramářství

Za veteší se sem sjíždějí chalupáři a kutilové z celého Česka. Zdejší kramářství si oblíbily i některé známé osobnosti, jako například herečka Jaroslava Obermaierová, která pro Pavla Kuřete nešetří slovy chvály: „Ráda se v Martinicích zastavím. Pan Kuře dává zámek úžasně dohromady. Opravovala jsem malou chaloupku, tak vím, co to obnáší. Moc ho obdivuji a já i všichni mí známí mu držíme palce," uvedla herečka pro Benešovský deník. 

Zámek ráda navštěvuje herečka Jaroslava Obermaierová a vždy si odsud něco odváží.

Na své si tu přijdou také milovníci veteránů, kteří tu pořádají své srazy, nebo nadšenci do armádního sběratelství.

Srazy veteránů

Od jara se na zámku také pravidelně pořádají farmářské trhy, neboť jak Pavel Kuře prohlašuje, „je třeba podpořit zdejší zemědělce, řemeslníky a nabídnout všem zájemcům dobré a kvalitní produkty“.

Každý si tu něco najde, veteše je tu dost.

Na zámek však rádi také zajíždějí umělci, kteří tu ke své tvobě nacházejí tu správnou atmosféru a bohémského ducha. Organizují se tu nejrůznější výtvarné dílny a kurzy a občas se tu po nádvoří mihne i nahá modelka.

Kurz kreslení na zámku

A aby toho nebylo málo, tak před rokem v zámeckých prostorách natáčela videoklip k písni Far Away Climb the Hill pražská futu-rollová kapela A Banquet. Zámek zkrátka žije čilým životem!

Z historie zámku
Historie zámku se začala psát v roce 1680, kdy tehdejší majitel zámku v Martinicích na Žďársku Jan Vražda z Kunvaldu postavil naproti staré tvrzi raně barokní zámeček. Někdejšího vlastníka dodnes připomíná erb se znamením dvounohého dráčka s kohoutí hlavou, který visí nad zámeckým vchodem. 

Erb zakladatele zámku Jana Vraždy z Kunvaldu

Po roce 1695 se na zámku vystřídala celá řádka různých majitelů a tyhle vlastnické změny se negativně promítly do péče o zámeckou budovu, která postupně chátrala.

V tomto stavu Pavel Kuře zámek v roce 2008 koupil.

Podle úředního zápisu z roku 1792 sloužil zámeček za obydlí purkrabímu a vrchnímu myslivci a později již jen hospodářským účelem. Za německé okupace v roce 1939 byla na dvůr uvalena tzv. „nucená správa“, neboť byl židovským majetkem, a jeho vlastníka i s ženou a dcerou nacisté umučili v koncentračním táboře v Terezíně

Zámecká chodba po rekonstrukci

Po válce koupil statek i se zámečkem Karel Polák z Trmic u Ústí nad Labem, který jej ale po roce 1948 předal státu. V roce 1952 jej dostalo do užívání jednotné zemědělské družstvo, které zámek využívalo jako skladiště. Po sametové revoluci 1989 zámek zrestituoval Karel Polák, ale neprovedl na něm žádné opravy a v roce 2008 ho prodal Pavlu Kuřeti ze Zruče nad Sázavou, který si v něm o rok později otevřel vetešnictví. 

Veteš, kam se podíváš.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

22. 10. 2014 | 07:02