Následky srážky dvou vlaků ještě umocnil požár.

Následky srážky dvou vlaků ještě umocnil požár. | zdroj: cd.cz


Fatální srážka vlaků u Stéblové: Co způsobilo smrt 118 cestujících?

TÉMATA: železnice | vlaky | nehody | československo | 1960

user-avatar

Václav Pokorný

16. 11. 2018 | 10:00

14. listopadu uplynulo 58 let od největší železniční nehody v Čechách a druhé největší železniční nehody v Evropě. Odehrála se v roce 1960 ve Stéblové u Pardubic. Srážka vlaků si tehdy vyžádala 118 obětí a 110 zraněných. Mnoho lidí vagony rozdrtily a někteří cestující uhořeli při požáru, který vznikl smísením žhavého uhlí z parní lokomotivy a nafty z motoráku.

Co této tragédii předcházelo? Za vším stál předčasný výjezd vlaku 608 ze Stéblové bez svolení výpravčího. Právě sem krátce před tři čtvrtě na šest večer přijel vlak 608 z Liberce tažený parní lokomotivou. Ve stanici měl vyčkat na příjezd motorového vlaku 653, jenž se ke Stéblové blížil po jednokolejné trati od Pardubic. Průvodčí vlaku však náhle dal znamení k odjezdu a ten se rozjel. Minul návěstidlo se znamením Stůj!, rozřízl výhybku postavenou pro opačný směr a postupně nabíral rychlost.

Z domku vyběhl vyděšený výpravčí a snažil soupravu zastavit. Marně. Rozjetý vlak nedostihl ani výhybkář na kole. Poslední šancí zabránit blížící se katastrofě bylo zastavit plně obsazený motorák od Pardubic na stanovišti kousek za Stéblovou. Telefon s příkazem se ale rozdrnčel v okamžiku, kdy už vlak projížděl pod jeho okny. Zhruba 1 500 metrů za Stéblovou se obě soupravy srazily.

Po záchranných pracích začalo vyšetřování. Průvodčí tvrdil, že v mlze zahlédl paprsek zeleného světla, který považoval za signál od výpravčího, a proto vydal pokyn k jízdě. To potvrdili i dva cestující. Výpravčí však nic takového udělat nemohl – nebyl totiž na nástupišti. Jak se pak ukázalo, signál nedal ani nikdo z vlakového personálu, a tato skutečnost zůstává dodnes záhadou.

Srážce obou vlaků mohl zabránit ještě topič, jehož povinností bylo sledovat odjezdové návěstidlo. To bylo v poloze „Stůj", což topič, který přikládal do kotle a hlásil nedostatek vody, neviděl.

Sled těchto nešťastných událostí měl za následek srážku obou vlaků, při které zahynulo 118 cestujících a 110 bylo zraněno. Lehká konstrukce motorového vozu nemohla proti masivní parní lokomotivě obstát. V kabině prvního motorového vozu ihned zahynul strojvedoucí. Druhý vůz pokračoval v jízdě a převrátil se na bok. Další tři vozy najely do sebe. Sílu nárazu dokazoval i fakt, že ze tří vagónů se stal v podstatě jeden.

Lokomotiva vlaku 608 díky parnímu kotli nebyla příliš poškozená a její vlaková četa vyvázla bez zranění. První dva vozy, poštovní a kurzovní vagon, vykolejily. Po podlaze prvního osobního vozu přejel druhý osobní vůz a zničil ho. Další osobní vůz vykolejil a převrátil se.

Zbylých sedm vagonů bylo téměř beze škod. Aby topič se strojvedoucím lokomotivy zabránili větším škodám, vysypali z kotle žhavé uhlí. Domnívali se, že by mohl vybouchnout. Netušili však, že z motorového vlaku vytéká palivo, které vzplanulo. Následný požár se tak stal osudným pro desítky přeživších.

O největším vlakovém neštěstí dobový tisk mnoho nenapsal, aby nebyla poškozena pověst socialistického zřízení. Noviny pouze přetiskly oficiální zprávu České tiskové kanceláře. Politici a úředníci poté navštívili zraněné v nemocnici, kde jim předali bolestné 800 Kčs a dva pomeranče.

Při soudním procesu, konaném v únoru 1961, dostali strojvedoucí, vlakvedoucí, pomocník strojvedoucího a starší průvodčí vlaku číslo 608 s parní lokomotivou tresty od jednoho a půl do pěti a půl let vězení.


 

user-avatar

Václav Pokorný

16. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce