Ne modrá, ale bílá byla planeta před 700 miliony lety.

Ne modrá, ale bílá byla planeta před 700 miliony lety. | zdroj: livescience.com


Země jako sněhová koule: Když modrá planeta byla bílá

TÉMATA: země | planeta | klimatické změny | doba ledová

user-avatar

Yvonne K.

19. 09. 2019 | 11:00

Dnes je to pro nás nepředstavitelné, ale bývaly doby, kdy celou planetu pokrýval led. Podmínky, které tu zavládly, byly natolik drsné, že celý povrch Země včetně oceánů kompletně zmrzl. Modrá planeta tak připomínala spíše sněhovou kouli.

Podle vědců došlo před 750 miliony až 580 miliony let ke třem až čtyřem drsným ledovým dobám, kdy zmrzl téměř nebo úplně zemský povrch. Důvodem bylo, že všechny půdní masy Země se tehdy nacházely u rovníku, což vedlo ke zvýšenému zvětrávání. Tento proces, při němž vítr a dešťové srážky rozrušují horniny a minerály na zemském povrchu, měl za následek snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře. V důsledku toho se Země ochlazovala, neboť CO2 spolu se skleníkovými plyny brání úniku tepla do vesmíru. 

"Zvýšené kontinentální zvětrávání vedlo ke snížení atmosférického oxidu uhličitého a tím způsobilo globální ochlazení," uvedla Melissa Hageová z Oxford College of Emory University v Georgii.  "Jakmile polární oceány začaly mrznout, od bílých povrchů se odrazilo více slunečního světla a ochlazování se ještě zintenzivnilo." Proces ochlazování pokračoval nekontrolovaně a planetu uvrhl do hlubokého mrazu.

Vědci odhadují, že během oněch ledových dob, z nichž každá trvala přibližně 10 milionů let, klesly průměrné globální teploty na minus 50 stupňů Celsia. A protože se voda nemohla odpařovat z ledem pokrytých oceánů, vodní cyklus (ve kterém voda putuje mezi atmosférou, zemí a oceány) se uzavřel. 

Letecký pohled na ledový příkrov na východním pobřeží Grónska

Vědci se ale nemohou shodnout, zda Země zcela zamrzla v tuhý led, nebo zda existovaly plochy rozbředlého sněhu nebo otevřených vod na rovníku, kde sluneční světlo mohlo pronikat do vody a umožnit některým organismům přežít. Tuto teorii “rozbředlé sněhové koule” představil v roce 2000 americký geolog Richard Cowen.

Tak či onak, drsné doby ledové nakonec ustoupily. Vědci se domnívají, že během nich vulkány dál pumpovaly oxid uhličitý do atmosféry, až ohřály planetu natolik, že se vodní cyklus mohl opět obnovit. Rostoucí skleníkové plyny (vodní pára a oxid uhličitý), které udržují teplo na povrchu planety, nakonec zapříčinily nekontrolované oteplování. Průměrné celosvětové teploty se zvýšily během několika stovek let až k 50 ° C. To vedlo ke zvýšenému kontinentálnímu zvětrávání, které pomohlo snížit množství oxidu uhličitého v atmosféře a vrátit teploty zase směrem dolů. 

Podle Hageové se na příchodu a odchodu ledových dob také podílel fenomén nazývaný Milankovičovy cykly. Tyto tři cykly jsou pojmenovány podle srbského astronoma Mulutina Milankoviće, který poskytl důkazy spojující změny klimatu s měnícím se množstvím sluneční energie dopadající na zemský povrch podle polohy planety. Cykly se vztahují k nepatrným změnám tvaru oběžné dráhy Země kolem Slunce, náklonu osy planety a kolísání Země na její ose při otáčení.

Když se Země zahřála a vyšla z hlubokého mrazu, došlo k obrovské explozi života, známé jako kambrijská exploze. Ve velmi krátkém geologickém časovém období (asi 40 milionů let) se na Zemi objevili první zástupci všech kmenů mnohobuněčných živočichů.

Zažije lidstvo, že se Země opět promění ve sněhovou kouli? Podle Hageové je to nepravděpodobné kvůli rozptýlené orientaci kontinentů. "Dokonce i za extrémních zim by se vytvořily kontinentální ledové štíty, které by zastavily kontinentální zvětrávání a umožňovaly hromadění oxidu uhličitého v atmosféře, což by vedlo k oteplování spíše než k zamrznutí," vysvětlila.

 

user-avatar

Yvonne K.

19. 09. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce