Vnější zdání klame, Slunce má s naší Zemí více společného, než si obecně myslíme. Foto: SciePro

Vnější zdání klame, Slunce má s naší Zemí více společného, než si obecně myslíme. Foto: SciePro | zdroj: livescience.com


Země je v podstatě méně těkavá verze našeho Slunce

TÉMATA: slunce | měsíc

user-avatar

Yvonne K.

28. 11. 2019 | 17:00

Slunce je obrovská žhavá plazmová koule s průměrnou hustotou jen o málo větší, než je hustota vody. Země je oproti tomu kamenná planeta s pevným povrchem pokrytým vodou, kde kypí život. Nicméně základní složení těchto dvou nebeských těles je překvapivě podobné.

Země obsahuje stejné elementy jako Slunce, ale má méně těkavých prvků, které se odpařují při vysokých teplotách. Vyplynulo to z analýzy provedené vědci na Australské národní univerzitě v Canbeře. Souvisí to s tím, že Země se utvořila z materiálu obsaženého ve sluneční mlhovině (oblaku prachu a plynu, z nějž se zrodilo i Slunce), přičemž se během tohoto procesu zbavovala těkavých látek, jako jsou helium, vodík, kyslík a dusík. 

Jak k takovému závěru vědci došli? Nejprve analyzovali složení chondritů, které tvoří většinu meteoritů spadlých na Zemi. Ty vznikly rovněž nahromaděním prachu mateřské mlhoviny, a proto se na nich vědci často učí porozumět chemickému složení našeho Slunce. Na základě pozorování záření ve sluneční fotosféře hodnotili vědci také elementární složení Slunce. Přestože nejhojnějšími prvky na Slunci jsou vodík a helium, vědci zjistili, že i v meteoritech a fotosféře jich není málo. Podle vědců se nacházely v hojném množství také v protosolární mlhovině před zrozením Slunce.

Výzkumníci pak porovnali výsledky těchto analýz s elementárním složením zemského jádra a primitivního pláště, které lze získat kombinací matematických modelů, seizmických dat a vzorků hornin. Takto odhalili, že i když má naše planeta většinu stejných prvků jako chondrity a Slunce, došlo u ní v průběhu času k takzvané devolatilizaci, tedy že Země ztratila plynné prvky. Šlo o nedílný proces utváření vnitřní sluneční soustavy. 

„Toto srovnání přináší množství informací o tom, jak se Země utvářela,“ říká jeden z autorů studie Trevor Ireland. Podobný přístup by mohl být uplatněn na planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce. „Kamenné exoplanety jsou téměř jistě devolatilizované části hvězdných mlhovin, z nichž vznikly spolu s jejich hostitelskými hvězdami,“ stojí ve studii publikované v časopise Icarus.

Přesné zjišťování elementárního složení vzdálených exoplanet bude hrát důležitou roli při určování toho, zda mohou poskytovat podmínky pro lidský život. „Složení kamenné planety je jedním z nejdůležitějších chybějících článků v našem úsilí zjistit, zda je planeta obyvatelná nebo ne,“ zdůraznil vedoucí výzkumu Haiyang Wang.

 

témata

user-avatar

Yvonne K.

28. 11. 2019 | 17:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu