Stephen Hawking (1942-2018)  významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace.

Stephen Hawking (1942-2018) významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace. | zdroj: Profimedia.cz


Zemřel Stephen Hawking, génius upoutaný na vozík, který viděl v hlubinách vesmíru víc než ostatní

TÉMATA: vědci | stephen hawking | fyzika | celebrity

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 03. 2018 | 14:10

Stephen Hawking byl možná jediným fyzikem, kterého znali i běžní lidé. Byl neúnavným popularizátorem vědy, snažil se srozumitelně vysvětlovat složité fyzikální koncepty. Mnohokrát varoval celé lidstvo před nejrůznějšími hrozbami. A také byl autorem mnoha zásadních fyzikálních teorií. Zemřel ve věku 76 let.

Hawking se narodil velmi příznačně v Oxfordu, jeho otec byl lékař, matka politička. Po rodičích zdědil výjimečný intelekt, který mu navíc umožnili rozvinout tím, že ho dávali na výběrové školy. Získal hned po maturitě stipendium na Oxfordu, kde studoval fyziku. Jeho snem byla matematika, ale ta na Oxfordu nebyla. Vystudoval proto ještě na Cambridgi. Stephen Hawking ve 12 letech.

Jeho znalosti a intelekt budily vždy respekt i obdiv, takže na něj nejrůznější ocenění a prestižní funkce jen pršely. Hawking jako vědec pracoval na mnoha zásadních konceptech. Velkou pozornost věnoval černým dírám. V roce 1975 učinil Hawking svůj největší objev. Popsal chování černých děr, které vznikají za splnění určitých podmínek na konci života hvězd. Hvězda zkolabuje svou vlastní gravitací a získá minimální velikost. Takový objekt má obrovskou hustotu a tak velkou gravitaci, že fotony nemohou opustit jeho gravitaci. Hawking navázal na teorie R. Penrose a doplnil je o tzv. kvantové vypařování černých děr, které se označuje jako Hawkingův efekt. Podle této teorie nemůže černá díra kumulovat energii donekonečna. Z černé díry by tedy mělo podle Hawkinga vycházet gama záření a rentgenové záření, což může za určitých podmínek vést až k zániku černé díry. Několikrát ale své závěry revidoval a některé opustil úplně. Stejně jako Isaac Newton i Stephen Hawking zastával pozici Lukasiánského profesora matematiky.

Dalším smělým vědeckým úkolem, na kterém Hawking pracoval, byla tzv. teorie všeho. V podstatě se snažil o propojení Einsteinovy Teorie relativity s kvantovou fyzikou. Čas má svůj počátek ve velkém třesku a končí právě v jeho milovaných černých dírách. I samotný velký třesk byla vlastně exploze černé díry, ovšem v opačném směru. 

Kromě vědeckých teorií se Hawking pouštěl také do předpovědí a mnohokrát varoval před nebezpečími, které na lidstvo čekají. Byl propagátorem myšlenky, že lidstvo musí osídlit další planety ve vesmíru, jinak vyhyne. Na Zemi nebude dostatek zdrojů, navíc se dříve nebo později opět srazí s nějakým velkým meteoritem, který může lidstvo zcela vyhubit. Stephen Hawking ve stavu beztíže.Vyhubení lidstva bylo ostatně Hawkingovo velké téma. Varoval před jadernou válkou, kritizoval šíření atomových zbraní a jejich testování. Stejně tak byl bojovníkem proti dalšímu vývoji umělé inteligence. Ta podle něj na určitém stupni získá vlastní vědomí a pak se rozhodne nahradit nedokonalé lidstvo a zcela ho vyhladí. Nelíbily se mu ani autonomní zbraňové systémy, tedy zbraně řízené výlučně počítačem. Apeloval na zastavení výzkumu v této oblasti. A nesdílel také všeobecnou lidskou touhu navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi. Přirovnával to ke Kolumbovi, který připlul do Ameriky a jeho následovníci pak vyhladili místní populaci Indiánů. Lidé by neměli přepokládat, že mimozemšťané budou s lidmi jednat z hlediska etiky nebo morálky, protože pro ně můžeme být na podobné úrovni, na jaké je pro nás třeba hmyz. Stephen Hawking s první ženou Jane Wildeovou, kterou si vzal v roce 1965.

Samostatnou kapitolou bylo Hawkingovo onemocnění, odborně nazývané amyotrofická laterální skleróza. Její příznaky začal pociťovat už za studií na Cambridgi, kdy ale šlo jen o jakousi zvláštní nemotornost. Hawking v té době aktivně sportoval, jezdil na koni a vesloval. Jenže nemoc postupovala a brzy bylo jasné, že jde o vážný problém. Lékaři Hawkingovi řekli, že má dva roky života. Výrazně mu v této těžké chvíli pomohla jeho přítelkyně Jane Wildeová, která se s ním dva dny po zjištění diagnózy zasnoubila. Hawking s ní měl tři děti, později se rozvedl a znovu oženil se svou ošetřovatelkou Elaine Masonovou.

Jak dnes víme, prognózy lékařů se nevyplnily. Hawking sice byl upoután na vozík a byl zcela nepohyblivý, přesto dokázal komunikovat, pracovat i psát a dalších padesát let zásoboval svět svými myšlenkami, teoriemi i varováními. Jak sám říkal, nemoc pro něj byla v podstatě darem, protože díky ní měl možnost nahlížet složité problémy ze zcela jiné perspektivy a navíc na to měl díky své situaci obrovské množství času. Čas nakonec ale neúprosně vypršel i tomuto géniovi, který je dost možná nejslavnějším vědcem současnosti.

user-avatar

Tomáš Chalupa

14. 03. 2018 | 14:10

> ExtraStory   |   Inzerce