Dobové vyobrazení žen táhnoucích na Versailles

Dobové vyobrazení žen táhnoucích na Versailles | zdroj: ancientpages.com


Ženský pochod na Versailles byl zlomový moment Velké francouzské revoluce

TÉMATA: francouzská revoluce | ženy | francie |

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 02. 2019 | 11:00

Jednou z nejdůležitějších událostí počátku Velké francouzské revoluce byl ženský pochod na Versailles. Dnes se o tomto mimořádném počinu už téměř neví, ale ve své době měl mimořádnou důležitost a přispěl významně k celkovému výsledku revoluce.

K pochodu došlo 5. října roku 1789. Ženy v Paříži trpěly hlady stejně jako všichni ostatní lidé, ale možná si nedostatek jakýchkoliv surovin uvědomovaly více. Vždyť jejich úkolem bylo doma vařit pro početné rodiny. A už léta neměly z čeho. Nejlépe to bylo vidět na chlebu, který byl extrémně drahý a navíc ho bylo málo.

Dav naštvaných žen, většinou trhovkyň, se rozhodl, že si bude stěžovat přímo u krále Ludvíka XVI., jeho rodiny a celého dvora. Ať je ta ostuda pořádná, říkaly si. K ženám putujícím k Versailles se připojily mnohé další skupinky revolucionářů, kteří měli své důvody, proč se k protestu připojili. Navíc mnozí byli ozbrojeni, když vyrabovali městskou zbrojnici. Početný dav táhl přímo k sídlu krále ve Versailles, nacházejícím se několik kilometrů od Paříže.

Ženy nahlas požadovaly, aby se setkaly s „Pekařem“, „Pekařovou ženou“ a „Pekařovým synem“, jak přezdívaly královské rodině. Dav oblehl palác a schylovalo se k násilí. Část demonstrantek se dostala až do královnina křídla paláce. Došlo ke střelbě a byl zabit jeden z demonstrantů, který vnikl do paláce. Marie Antoinetta uprchla v poslední chvíli tajnou chodbou vedoucí rovnou do králova pokoje.

Ludvík XVI. se rozhodl, že situaci bude řešit a setká se se zástupkyněmi demonstrujících. Těm slíbil, že okamžitě otevře sýpky a nechá distribuovat veškerý chleba. Někteří uvěřili, jiní ne, každopádně předstoupit před dav musela i Marie Antoinetta. Nakonec si dav vynutil návrat krále přímo do Paříže. Nebylo to jeho zcela svobodné rozhodnutí, byl už spíše v pozici jakéhosi vznešeného zajatce. Na druhou stranu část davu volala „Ať žije král“ v naději, že nyní se konečně věci vyřeší. Jak známo z historie, věci se skutečně vyřešily, král i královna byli popraveni a nastoupila vláda revolucionářů, ustavení republiky a nakonec jakobínský teror. A od něj pak vedla přímá linka ke vzniku napoleonského císařství, což byla vlastně nová diktatura. Dějiny se zkrátka někdy zvláštně zamotávají a často se obrátí proti těm, kteří mají dojem, že točí kolem osudu.

user-avatar

Tomáš Chalupa

11. 02. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce