Peter Paul Rubens : Únos Leukippových dcer

Peter Paul Rubens : Únos Leukippových dcer | zdroj: wikipedia commons


Ženy si v dávných dobách vyvinuly strategii jak přežít ve válce

TÉMATA: válka | ženy | stockholmský syndrom

user-avatar

Irena Gruberová

17. 09. 2015 | 12:30

Po mnoho staletí ženy trpěly kvůli válkám, avšak převážná část studií a knih zkoumala, co válka udělala s muži, jak formovala jejich zkušenosti a poznání. Americká vědkyně Michelle Scalise Sugiyama z univerzity v Oregonu se však ve své studii zaměřila na ženy a snažila se ze starodávných příběhů vyčíst ženské vzorce chování ve válečných dobách.

Zatímco muži se většinou snažili války vyhrát, pro ženu bylo hlavním cílem přežít a ochránit své potomstvo. „Naši ženští předkové si zřejmě vyvinuli jisté strategie přežití, když čelili specifickým problémům spojeným s válkou,“ tvrdí antropoložka Michelle Scalise Sugiyama. Tato strategie podle ní zahrnovala manipulaci s cílem ovlivnit mužské chování a zjistit, zda je úmyslem nepřátel zabít nebo věznit, dále používání obranných a úhybných triků za účelem uniknout smrti nebo ze zajetí.

Charles Zacharie Landelle: Jeruzalémské ženy v zajetí v Babylónii

Tento způsob reakce na situaci, ohrožující život ženy a jejích nejbližších, má podle badatelky hodně společného s takzvaným stockholmským syndromem, kdy mezi obětí (rukojmím) a pachatelem (únoscem) se vytváří vzájemná emoční vazba a náklonnost. Dochází k ní často za situací spojených se zajetím, vězněním, fyzickým a sexuálním týráním nebo psychickým terorem. „Hledat v takové situaci vzájemné porozumění není zas až tak divné, je to strategie přežití," svěřila se svého času Kristin Enmarková, jedna z rukojmích zajatých při přepadení banky v centru Stockholmu v roce 1973.

Stockholmský syndrom, pojmenovaný po této události, tak může mít velmi staré rodové kořeny, míní americká vědkyně. Mohl se vyvinout jako způsob reakce na nájezdy nepřátelských kmenů, jako prostředek, jak si naklonit agresory a vyzvědět jejich záměry. To nezřídka vedlo k tomu, že si oběť na situaci zvykla, přijala ji a svému zajatci nevzdorovala, čímž si zvýšila své šance na přežití a tedy i pohlavní reprodukci.

Jacques Louis David: Únos Sabinek

Michelle Scalise Sugiyama k těmto závěrům došla na základě srovnávací analýzy starodávných příběhů o válkách, sesbíraných ze 45 různých komunit po celém světě. Jak zjistila, zmíněná strategie se line jako červená nit mnoha těmito vyprávěními, které si dávní lidé předávali ústně z generaci na generaci. Zahrnují zkušenosti jak severoamerických a jihoamerických indiánských kmenů, tak Eskymáků, australských Aboridžinců, afrických Křováků a dalších domorodých společností.

 

user-avatar

Irena Gruberová

17. 09. 2015 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce