Svému muži Luďku Munzarovi herečka Jana Hlaváčová jeho nebezpečné koníčky celý život tolerovala.

Svému muži Luďku Munzarovi herečka Jana Hlaváčová jeho nebezpečné koníčky celý život tolerovala. | zdroj: profimedia


Zesnulý Luděk Munzar litoval, že se dal na herectví. Jeho vášní byla auta a létání

TÉMATA: herci | auta | filmy | závody | létání

user-avatar

Yvonne K.

28. 01. 2019 | 16:52

Byl ikonou českého divadla i filmu, mistrem mluveného slova. Mnohem víc než hraní však Luďka Munzara vzrušovalo létání a automobilové závodění. To, že se vydal na hereckou dráhu, v pozdějším věku označil za omyl.

Luďka Munzara celý život přitahovala technika a během dětství a dospívání snil, že se stane vojenským stíhačem. “Měl jsem velký cíl, chtěl jsem se dostat na pilotní školu. Těšil jsem se, že budu nosit nádhernou uniformu a poletí na mě holky,“ zavzpomínal v jednom ze svých rozhovorů.

Nakonec dal ale přednost herectví, o které se začal zajímat během středoškolského studia, kdy hrál v mládežnickém souboru Mladá scéna v Hradci Králové. Místo pilotní akademie tak vystudoval pražskou DAMU. “Otec se mnou rok nemluvil. Přál si, abych byl letcem,” prozradil Munzar. Nakonec mu přece jen udělal radost, když s letadlem zaletěl nad jejich dům a udělal nad ním pár akrobatických kotrmelců. Létání si totiž Munzar ponechal alespoň jako soukromý koníček. Ve své autobiografické knize, která v roce 1998 vyšla pod titulem  „…když jsem to slíbil!“, se Munzar dokonce přiznal, že jeho volba herectví byla mylná, neboť v létání a v plachtařině zvlášť zažil nesrovnatelné a nesdělitelné pocity. Stejně tak v automobilovém závodě. “Obojí je jednoduše tak trochu vzrušující a zažíváte přitom pocity, které mohou jiným lidem způsobovat nevolnost, nebo v nich dokonce budit strach,“ uvedl herec.

K autům měl Luděk Munzar blízko už odmalička. „Já jsem se do autodílny narodil. Měl jsem strýčka, který měl autodopravu. Od dětství jsem tam pomáhal, takže to nebyl velký skok k těm auťákům,“ řekl pro Český rozhlas. 

Nejen že auta byla jeho vášní a jeden čas i oborem, ve kterém se snažil podnikat, ale dokonce s nimi závodil. A na rozdíl od podnikání slavil v tomto sportu úspěchy. V roce 1989 vyhrál titul mistra Evropy v závodech automobilových veteránů, kde jezdil s krásným Tatraplánem Sport 602. Šlo o repliku sportovního vozu, postaveného v roce 1949. V jednom se v roce 1951 zabil přední jezdec Tatry Bruno Sojka a v druhém o dva roky později havaroval také Josef Chovanec. Ten sice nehodu přežil, ale auto zcela zničil. Některé dochované díly získal právě Luděk Munzar, který si v dílnách kopřivnického muzea nechal v roce 1987 postavit kopii původního vozu.

Jeho Tatra měla 135 koní a jela rychlostí 225 km/h, což si Munzar uměl náležitě vychutnat, ostatně několikrát přiznal, že mu nevadí i trochu riskovat. “Přes 200 mně naměřili na Monze v jednom úseku. Ale to nejde furt. Zvlášť na těch gumách, co jsem měl. Ono jako tohle auto je přetáčivé. Zatáčka doprava, já volantem doleva. Pořád jsem jezdil ve smyku,“ svěřil se Luděk Munzar pro Český rozhlas. Měl však štěstí a jen málokdy boural. I tak se často pohyboval na hranici života a smrti. Jeho žena, herečka Jana Hlaváčová, byla sama svědkem, když na německém motoristickém okruhu v Nürburgringu zavadil 200 metrů před cílem o mantinel a vletěl do písku. 

Munzar bývá  médii často označován za českého Paula Newmana. Není tomu tak jen proto, že jej nadaboval ve většině jeho filmů. S legendárním hollywoodským hercem jej pojila jezdecká vášeň, jíž Newman na rozdíl od Munzara propadl až ve zralém věku, kdy točil film Vítězství, ve kterém ztvárnil  roli automobilového závodníka Franka Capua. Munzar mu tehdy tak trochu záviděl, jaká auta měl možnost v tomto filmu doopravdy řídit.

Nechybělo málo, a s Paulem Newmanem se Munzar osobně i potkal. “Jeden časopis tehdy připravoval velkou reportáž z automobilových závodů v Americe a vyjednával, že bychom se tam setkali. Newman měl vlastní závodní stáj, bydleli jsme v témže hotelu jako jeho tým; organizátoři se protelefonovali až k jeho nejbližšímu sekretáři, vyložili mu, že jsem Newmanův dabér, což v Americe, která dabing nezná, beztak nikomu nic neříká. A pak vzkázali, že pan Newman právě slaví narozeniny, takže nepřijde,” prozradil v rozhovoru pro iDnes.

Stejně jako Paul Newman i Luděk Munzar bojoval v 90. letech s rakovinou. Později ho sužovaly další zdravotní problémy a těžko se pohyboval, přesto i s osmi křížky na krku usedal za knipl. Velkou ránou pro něj bylo, když mu v roce 2017 odebrali kvůli zhoršujícímu se zdraví řidičský průkaz. Munzar se ale opět nevzdal a dosáhl toho, že mu už na jaře dalšího roku řidičský průkaz vrátili a k tomu si na den svých 85. narozenin pořídil nové auto, byť Smart ForTwo je jedno z nejmenších aut na trhu.

Svou vášnivou a obdivuhodnou jízdu životem Luděk Munzar zakončil 26. ledna 2019 ve věku nedožitých 86 let.


 

Luděk Munzar (1933–2019) patřil přes tři dekády k oporám pražského Národního divadla a je znám z desítek televizních filmů a seriálů. Kromě toho se výrazně uplatnil v rozhlase a dabingu, svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulu Newmanovi. Velké uplatnění našel v televizi i u filmu, často po boku své manželky Jany Hlaváčové. Herecký koncert rozehráli třeba v životopisném filmu o Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou. Munzar hrál například i ve filmu podle Kunderova Žertu, k dalším jeho filmům patří Dědeček automobil či Srpnová neděle. Televizním divákům utkvěl především v titulní roli posledního Dietlova seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře či v dramatizaci Falladova románu Ubohý pan Kufalt. Zajímavě provázel diváky po rozhlednách, vyprávěl o věkovitých stromech a pramenech řek. Obdržel cenu Thália za celoživotní mistrovství v oboru činohra a Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
 

user-avatar

Yvonne K.

28. 01. 2019 | 16:52

> ExtraStory   |   Inzerce