Historie se často přepisovala, ale mohlo se vymyslet celých 300 let?

Historie se často přepisovala, ale mohlo se vymyslet celých 300 let? | zdroj: shutterstock.com


Zfalšovaná historie? Podle časové fantómové teorie žijeme v 18. století

TÉMATA: datace | mystifikace | konspirace | středověk | kalendář | církev | karel veliký

user-avatar

Yvonne K.

6. 07. 2019 | 10:00

Raný středověk v podstatě neexistoval, tři sta let se do historie přidalo jaksi navíc. Tak zní ve zkratce bizarní hypotéza fantomového času. Podle ní žijeme nikoli v roce 2019, ale 1722.

S touto teorií přišel německý historik Heribert Illig, který ji poprvé zveřejnil v roce 1991 (nebo 1694, podle toho, co je vlastně pravda). Vše odstartovala přednáška někdejšího prezidenta Bavorské akademie věd Horsta Fuhrmanna o falšování středověkých dokumentů katolickou církví, jíž se Illig zúčastnil. Řekl si, že jestliže existují důkazy o tom, že církev ve středověku manipulovala s fakty a časem, jak si můžeme být jisti, že vše proběhlo tak, jak se v historických kronikách píše?

Illig se zaměřil na písemné dokumenty a architektonické památky z období raného středověku (7. až 10. století) a všiml si řady nesrovnalostí. Z tohoto období se dochovalo podezřele málo písemných pramenů, všechny přitom podle něj pocházejí z mnohem pozdější doby. Stejná „nouze“ se týká i archeologických památek a předmětů materiální kultury z té doby. Jako by se tehdy zastavil technologický pokrok. Proto historici toto období označují jako temné. Co když ale vůbec nebylo?

Ve snaze najít pro to důkaz, zaměřil se Illig na gregoriánský kalendář, který papež Řehoř XIII. zavedl v roce 1582 ve snaze odstranit nesoulad mezi délkou trvání kalendářního a slunečního roku. Předchozí juliánský kalendář nadhodnotil délku průměrného roku o 11 minut. Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Od doby Julia Caesara do roku 1582 by tak vznikla odchylka v řádu 13 dní. Místo toho ale papež kalendář zkrátil jen o 10 dní. Illig to označil za důkaz, že si církev uvědomovala, že do kalendáře přidala o téměř 300 let navíc. Podle Illigových výpočtů mezi juliánským a gregoriánským kalendářem neuplynulo 1257 let, jak tvrdil papež Řehoř XIII., nýbrž 1627. Oněmi přidanými fantomovými lety byly roky 614–911Zmizelé roky tvůrci teorie označují za "fantomový čas" zřejmě podle vzoru "fantomových bolestí", které cítí pacienti po amputaci v chybějících končetinách.

Co ale bylo důvodem pro přidání tří staletí navíc? Illig za strůjce této grandiozní mystifikace označuje spiklenecké trio největších vládců své doby – císaře Svaté říše římské Ota III., papeže Silvestra II. a byzantského císaře Konstantina VII. Všichni tři fascinovaní myšlenkou křesťanského milenialismu (očekávání nového, spravedlivějšího a dokonalejšího věku a světa kolem nového tisíciletí) si prostě řekli, že by bylo vskutku fantastické, kdyby vládli během roku 1000 namísto poměrně fádného a nudného roku 703, takže přiměli své posluhovače, aby jim vyrobili celá tři století, která se nikdy nestala. Kronikáři pak doplnili příběhy. Celá karolinská doba je tak vlastně smyšlená a postava Karla Velikého je pouhou legendou. Stejně tak Alfréd Veliký, prorok Mohamed, ale i kupec Sámo a Konstantin s Metodějem. Fiktivní by byla celá Velká Morava.  

I když tato teorie se zdá být dost přitažená za vlasy, má i své některé zastánce. Hans-Ulrich Niemitz publikoval v roce 1995 studii s názvem “Existoval opravdu raný středověk?”, v níž na tuto otázku odpovídá záporně. Předkládá v ní důkazy, které podle něj prokazují, že roky 614 až 917 se nikdy nestaly. Tak například katedrála v Cáchách, pravděpodobně postavená kolem roku 800, měla architektonické podobnosti s církevními stavbami postavenými o 200 let později. Byzantská říše zase v této době provedla rozsáhlou vládní reformu, avšak z této doby k tomu prý neexistují žádné historické zdroje. 

Příznivci hypotézy fantomového času tvrdí, že radiometrické a dendrochronologické metody datování archeologických důkazů jsou vysoce chybné. Odvolávají se na románskou architekturu v Evropě, která existovala až v desátém století jako důkaz, že římská říše padla mnohem později, než se myslelo. 

Proti této teorii však stojí silné protiargumenty. I kdybychom připustili, že Karel Veliký byl stejně legendární postavou jako král Artuš, jsou tu hromady jiných souběžných pramenů, které by také musely být zfalšovány – o anglosaské Anglii, byzantské říši, o islámském chalífátu či čínské dynastii Tang. 

Zvláště islámské a čínské zdroje mají zvláštní význam, protože také zmiňují astronomické události, jako je Halleyova kometa a zatmění Slunce, které se shodují se současnou astronomií a potvrzují, že roky 614–911 ve skutečnosti proběhly. Raný středověk tak nejspíš existoval, i když se nám může jevit jako vcelku nudný a poněkud vybájený.

 

user-avatar

Yvonne K.

6. 07. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce