Chrám bohyně Artemis padl za oběť žháři, který se chtěl zapsat do dějin.

Chrám bohyně Artemis padl za oběť žháři, který se chtěl zapsat do dějin. | zdroj: amusingplanet.com


Žhář podpálil chrám bohyně Artemis, jen aby se nějak zapsal do dějin

TÉMATA: starověk | architektura | řecko

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 05. 2019 | 09:30

Frustrace z vlastního bezvýznamného života a chuť být alespoň jednou slavný a zapsat se nějak do dějin už stály za spoustou hloupých i nebezpečných činů. Mezi ty nejhorší patřilo podpálení chrámu bohyně Artemis v Efesu.

Chrám stál poblíž Efesu na místě, kde dnes stojí moderní turecké město Selcuk. Byl zasvěcen bohyni Artemidě a byl prvním řeckým chrámem postaveným kompletně z mramoru. Obří chrám měl přes 100 metrů na délku a 50 metrů na šířku.

Uvnitř chrámu se nacházela bohyně Artemis, která byla zdobená drahokamy a vzácnými kovy. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Byla to stavba monumentální a nádherná, proto byla prohlášena za jeden ze sedmi divů světa.

Dne 21. července roku 356 před Kristem se v Pelle, hlavním městě řeckého království v Makedonii, narodil manželce krále Filipa II. syn, později známý jako Alexandr Veliký. Celá země se radovala z narození královského potomka. O pět set kilometrů dál se potuloval ulicemi Efesu bezvýznamný zlodějíček a lapka jménem Hérostratos. Jeho jméno bychom určitě neznali, což ale on nechtěl dopustit. Míjel zrovna chrám bohyně Artemis, když si uvědomil, že by se měl nějak zapsat do historie. A tak se rozhodl, že zapálí chrám. Jeho interiér byl kompletně ze dřeva, takže dobře hořel. Druhý den ráno zbyla z chrámu jen řada 36 vysokých mramorových sloupů uprostřed kouřících ruin. Chrám byl zcela zničen.

Hérostrates byl ihned zatčen a na mučidlech se rychle přiznal, že zapálil chrám. Jako důvod uvedl, že se chtěl nějak zapsat do historie. Byl pochopitelně odsouzen k trestu smrti, ale navíc soudci poněkud škodolibě vydali zákaz kdykoliv v budoucnosti zmiňovat jeho jméno. To tak mělo upadnout v zapomnění, což byl přesný opak toho, co Hérostratos chtěl.

A skutečně mnoho pozdějších historiků toto nařízení respektovalo. Plútarchos ani Cicero se neodvážili ve svém popisu zkázy chrámu jméno Hérostrata uvést. Pozdější dějepisci si ale s prastarým rozsudkem už hlavu nedělali, a tak například Theopompus už jeho jméno jako jeden z prvních uvádí v životopise krále Filipa. Vůbec první byl ale zeměpisec Strabón, který Hérostrata zmiňuje ve svém díle Geographica. A později nejrůznější římští dějepisci jako třeba Valerius Maximus rovněž uvádí jméno žháře. Hérostratos se tak nakonec přece jenom do dějin zapsal.

Zničený chrám se podařilo znovu vybudovat a šlo o stavbu ještě monumentálnější a nádhernější. Efezští sami začali vybírat peníze mezi sebou na jeho stavbu, což samozřejmě nějakou dobu trvalo. Alexandr Veliký se nabídl, že celou stavbu zaplatí, ovšem pokud bude chrám zasvěcen nikoliv bohyni Artemis, ale jemu samému. To Efezští odmítli a raději dále sháněli peníze formou sbírky. Nový chrám měl 127 osmnáctimetrových sloupů, byl 137 metrů dlouhý a 69 metrů široký.  Stál po šest století, než byl zničen kmeny Gótů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 05. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu