Méně známá prehistorická památka z italského ostrova Sardinie předchází svým vznikem egyptské pyramidy, ale i četné zikkuraty, které jsou typické pro starověkou Mezopotámii.

Méně známá prehistorická památka z italského ostrova Sardinie předchází svým vznikem egyptské pyramidy, ale i četné zikkuraty, které jsou typické pro starověkou Mezopotámii. | zdroj: eu.fotolia.com


Zikkurat Monte d’Accoddi na Sardinii je pravěký unikát. Postavili ho Sumerové?

TÉMATA: itálie | sardinie | prehistorie | megality | zikkurat | mezopotámie | sumer

user-avatar

Yvonne K.

3. 08. 2019 | 10:30

Na severu italského ostrova Sardinie se nachází záhadná stavba, která ze všeho nejvíc připomíná sumerské zikkuraty. Je jediná svého druhu v celé Evropě.

Zikkurat na Sardinii? Jak všichni víme, tyto stupňovité věže se přece stavěly ve starověké Mezopotámii. Kde se tedy tato stavba vzala na stovky kilometrů vzdáleném italském ostrově? To je jedna z mnoha otázek, na které vědci zatím marně hledají odpověď.

I když se Sardinie může člověku neznalému jevit jako poněkud izolovaný ostrov, nesnadno dostupný pro pravěkého člověka, byla v prehistorických dobách významným religiózním centrem. O její tajemné dávné historii svědčí to, že je doslova celá posetá megalitickými stavbami. Mezi nimi však zvláštní místo zaujímá neolitické archeologické naleziště Monte d’Accoddi, nalézající se mezi přístavními ostrovy Sassari a Porto Torres na severu ostrova. Tady byl v roce 1954 objeven pyramidální stupňovitý objekt, nápadně se podobající mezopotámským zikkuratům. Byl ukryt pod vrstvou zeminy, takže po staletí vypadal spíš jako menší pahorek, nápadně vystupující z rovné planiny. Ostatně název  Monte d’Accoddi lze přeložit jako kamenný kopec. 

Stavba se skládá z několika stupňů a k vrcholu, který je ve výšce pouhých asi devíti metrů, míří vzhůru dlouhá rampa, která je okolo čtyřiceti dvou metrů dlouhá. Na vrcholu této stavby se nachází plošina, kde měl kdysi stát malý chrám. Archeologové se domnívají, že by mohla mít i vnitřní prostory, ale nikde dosud neobjevili žádný vchod.  

Jak ale archeologové podrobnějším výzkumem zjistili, překrývají se tu vlastně dvě stavební vrstvy. Ta starší je datována do období mezi 4000 až 3650 lety před naším letopočtem, kdy ostrov obývala kultura zvaná Ozieri. Tento původní monument byl pravděpodobně kolem roku 3000 př. n.l. zničen, neboť se tu našly stopy po silném žáru. O dvě století později byly trosky kompletně překryty  stupňovitou pyramidou připomínající zikkurat, postavenou z velkých bloků vápence. Ta je obvykle připisována kultuře Abealzu-Filigosa, ovšem vzhledem k tomu, že ta další jiné stavby toho typu jinde nepostavila, existují i jiné teorie. Monte d’Accoddi - pohled z výšky

“První zikkuraty sloužily jako startovací věže k odpálení raket nebo jiných vzdušných dopravních prostředků mimozemských návštěvníků,“ tvrdil americký spisovatel ázerbájdžánského původu Zecharia Sitchin (1920 – 2010). To by prý vysvětlovalo mocný žár, jenž ji zničil. Potomci původních stavitelů pak na tomto místě po vzoru startovací věže vybudovali monumentální chrám, v němž svým bohům přinášeli zvířecí oběti. V jeho okolí archeologové totiž našli ostatky řady zvířat. Místo bylo natrvalo opuštěno 1800 let před Kristem, na počátku takzvané nuragské civilizace.

Zvláštní je, že stavbu podobného typu už nikde jinde v Sardinii, ale ani ve Středomoří nenajdeme. To vyvolává pochyby, zda ji postavily místní kultury. Ty prý nebyly dostatečně vyspělé na to, aby budovaly podobné stavby. Klíč k identitě stavitelů je proto třeba hledat jinde. Leccos může naznačit samotné jméno místa Monte d´Accodi. Podle Leonarda Melise by se dalo přeložit jako Akkadská hora. Znamená to snad, že se kdysi na Sardinii vylodili Sumerové či Akkadové, jejichž říše vzkvétaly v Mezopotámii ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, a zanechali tu po sobě zikkurat? Podle italského lingvisty Giovanniho Semerana (1911 – 2005) mohli Akkadové na pobřeží Sardinie ztroskotat zhruba v době vlády Sargona Velikého (vládl cca 2334 – 2279 př. n. l.) a na krátkou dobu se zde usadili. Jenže podle datace archeologů stavba vznikla už o několik století dřív. Dochovaný zikkurat ze sumerského města Uru

Stejně jako zikkuraty v Mezopotámii i Monte d´Accodi bylo posvátným místem, kde se Země spojovala s nebesy. Jeho orientace na světové strany i směrem k Venuši naznačuje, že mohlo jít i o astronomickou observatoř. A podle nalezených artefaktů lze předpokládat, že zde probíhaly ceremonie a rituály, zasvěcené nejspíš  ženskému božstvu. V blízkosti zikkuratu se našel také téměř pět metrů vysoký vztyčený menhir, dále více než osm tun těžký dolmen, obrovská kamenná deska se sedmi otvory a další kameny zvláštních tvarů s tajemnými rytinami. Tím nejpůsobivějším je obrovský oblý kámen ve tvaru prasklého vejce, jenž evokuje řecký omfalos, což byl obvykle oblý kamenný sloupek, který v antických svatyních označoval "střed světa", místo, kde je země spojena s nebesy a kde lze podle starověkých představ možno komunikovat s božstvy. Mnohem víc však připomíná kamenné koule z Kostariky nebo Bosny. Nikde jinde než na Monte d´Accodi se však nenajdou všechny tyto kamenné monumenty na jednom místě pohromadě, což tuto lokalitu činí zcela unikátní. Přesto se o Monte d´Accodi  moc neví a nepatří mezi příliš navštěvované památky. Přitom zikkurat byl v 80. letech částečně zrekostruován a je celoročně přístupný veřejnosti.

 

user-avatar

Yvonne K.

3. 08. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu