Smutná realita ze sovětsko-finského konfliktu. | zdroj: rarehistoricalphotos.com


Zimní válka neměla slitování. Podchlazení vojáci umírali v zákopech

TÉMATA: války | zimní válka | finsko | sovětský svaz | stalin

user-avatar

Simona Knotková

19. 01. 2018 | 13:00

Zimní válka v letech 1939 až 1940 byla sama o sobě nesnadná. Netrénované vojáky SSSR bojující proti Finsku navíc decimoval mraz a nedostatek jídla.

Zimní válka bývá mnohdy označovaná jako jedna z bitev 2. světové války. Ve skutečnosti se ale jednalo spíše o souběžně probíhající konflikt, během kterého Sověti napadli Finsko. Ze strany Ruska se bohužel nejednalo o šťastný krok. Vojáci nebyli dostatečně trénovaní pro boj a ti, kteří pocházeli z jižnějších oblastí, navíc nebyli zvyklí na nemilosrdné subpolární podmínky. Společně s nedostatkem jídla a dalších zásob bojovali Sověti o holé přežití i bez aktivního boje.

Fotografie nahoře zobrazuje dva mrtvé vojáky v zasněženém zákopu, jedny z mnoha, kteří doplatili na tuhý mráz. Sověti si skutečně už nemohli vybrat horší čas, kdy napadnout Finsko. Zima roku 1939 bývá považována za jednu z nejkrutějších ve 20. století. Vojáci se před ní snažili ukrývat právě v zákopech, schovaní pod improvizovaným krytem z větví a sněhu. Nepřipravení a nezkušení pěšáci však neměli šanci v mrazivých podmínkách přežít a umírali na podchlazení.

Podle některých se jim tak vlastně dostalo relativně poklidné smrti. Paradoxem podchlazení je, že v posledních minutách před smrtí začíná člověk pociťovat příval tepla. To je způsobeno tím, že se tělo snaží zachránit životně důležité orgány a krev přesunuje z okrajových části dovnitř. Někteří lidé se v takových momentech z důvodu velkého horka vysvlékají z oblečení. Nejednou byli podchlazení jedinci nalezeni celí nazí. Uvádí se, že dokonce až padesát procent obětí zemřelo kvůli tomuto paradoxu. Podchlazení ale samozřejmě nelze nijak glorifikovat a kromě závěrečného klidu mohou lidé zažívat také paniku, silné křeče a bolestivé omrzliny.

Zima působila i další komplikace a oběma stranám například znemožňovala kvůli zamrzlému moři bojovat na vodě. Sto čtyři dny trvající konflikt nakonec ukončil 12. března Moskevský mír, během něhož byla část Finska přidělena SSSR. Skutečným poraženým byl ale právě Sovětský svaz a dodnes není úplně tak jasné, kolik vojáků přesně padlo. Původně se mluvilo o "pouhých" sto tisíci obětech, dnešní historici mluví ale už o ztrátách přesahujících sto třicet tisíc. Takovým výsledkem byl Stalin samozřejmě šokován a celá Ruda armáda musela být výrazně přeorganizována. Bylo to ostatně třeba. Za dveřmi byly totiž už boje další…

user-avatar

Simona Knotková

19. 01. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce