Tito lidí v Pompejích zahynuli, Řím ale příliš nepomohl ani živým.

Tito lidí v Pompejích zahynuli, Řím ale příliš nepomohl ani živým. | zdroj: dailymail.co.uk


Zkáza Pompejí vyvolala obří uprchlickou vlnu, Řím si nevěděl rady

TÉMATA: pompeje | řím | vulkány | sopky | katastrofy | uprchlíci

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 03. 2019 | 19:00

Nejméně 15 až 20 tisíc lidí muselo hledat nový domov poté, co výbuch sopky zničil město Pompeje. Spustila se tak vůbec první opravdu velká uprchlická vlna. A Řím na tuto situaci nebyl připraven.

Kam se tyto tisíce uprchlíků vydaly? Vědci zkoumali cesty a trasy vedoucí z Pompejí a došli k závěru, že první kroky uprchlických skupin vedly do Cumae, Neapole a Puteoli, což byla nejbližší větší osídlení. Další skupiny se vydaly dále, až do Ostie na předměstí Říma. Všichni hledali nový domov poté, co erupce vulkánu ten jejich proměnila v popel a prach.

Podle doktora Stevena Tucklea, který se problematikou zkázy Pompejí a jejích následků zabýval, neměl Řím na počátku krize vůbec žádnou představu, jak by těmto lidem mohl pomoci. „Žádný uprchlický program neexistoval,“ říká Tuckle. Lidé se museli spoléhat na osobní vazby a pomoc známých a příbuzných.

K zajímavému kroku ovšem přistoupil císař Titus. Ten se dostal k penězům lidí, kteří v Pompejích zahynuli, a za tyto finanční prostředky spustil veřejné projekty, zejména stavbu nových cest, mostů, amfiteátrů a infrastruktury.  Císař Domitianus v těchto projektech porkačoval. V Neapoli byly místní lázně i divadlo provizorně určeny jako dočasný uprchlický tábor.

Byla to první takto velká uprchlická vlna a celkově vzato Řím nevěděl, co dělat. Humanitární pomoc nebyla organizována a z dnešního pohledu stát udělal pro tyto lidi velmi málo.

Naopak k dobru lze Římu přičíst poměrně dobře organizované záchranné práce přímo na místě katastrofy. Hned po zasypání města sopečným popelem začaly v Pompejích pracovat vojenské čety, které se orientovaly pravděpodobně podle střech vyčnívajících ze sutin. Záchranáři po sobě zanechali nápisy na zdech, které při hloubení odkryli:  "Tady jsme pronikli dovnitř."  – "Tady jich bylo padesát, stále leží, kde byli“.

Byly však zaznamenány také četné případy rabování a hledání cenností místo snahy zachránit životy. Dodnes je zkáza Pompejí jednou z největších přírodních katastrof v dějiných lidstva a mementem, které dokládá, že ani sebevyspělejší říše a civilizace nejsou chráněné proti moci přírodních sil.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 03. 2019 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce