Křepické zlato

Křepické zlato | zdroj: mineraly.org


Zlatá horečka v Čechách: Když se doloval štěrk, létaly zlaté plíšky

TÉMATA: zlato | jižní čechy | klondike | zlatá horečka | vodňany | křepice

user-avatar

Václav Pokorný

25. 03. 2019 | 15:19

Málokterý kov ovlivnil historii lidstva tak jako zlato. Pro zlato se vraždilo, válčilo a docházelo ke stěhování celých národů. Zlatá horečka ovlivněná šílenstvím na americkém Klondiku se nevyhnula ve dvacátých letech minulého století ani Čechám.

V roce 1927 propukla i v Čechách zlatá horečka. Záminkou k tomu byl nález zlata nedaleko Vodňan, k němuž došlo 25. března roku 1927.

Místní listonoš Václav Prošek šel s dopisy do Marešovy cihelny. Na cestě, kterou opravovali, roztloukali cestáři kameny. Prošek zpozoroval, jak z jednoho křemenného balvanu při jeho rozbití vylétlo několik žlutých kovových plíšků, několik dalších zůstalo na křemenu. Zaujalo jej to natolik, že největší z plíšků sebral a po návratu na poštu ve Vodňanech jej ukázal ostatním.

Zaměstnanci poštovního úřadu se nad nálezem podivovali. V tu dobu na poštu přišel s poukázkou místní katecheta Florián Fencl. Když mu listonoš ukázal plíšek, okamžitě podle váhy a barvy poznal, že jde o zlato.  Hned se vydal na opravovanou silnici a skutečně tam nalezl další zlaté plíšky. Největší z nich byl dlouhý 86 milimetrů, na nejširším místě měl 30 milimetrů a vážil 16,5 gramů.

Nález vyvolal skutečnou zlatou horečku. Kolik bylo celkem nalezeno zlatých plíšků, se bohužel neví, protože většina nálezců se svými úlovky nechlubila.

Křemenný štěrk pocházel z malého lomu křepického rolníka Karla Hasíka. Dělník, který v lomu pracoval, si vzpomínal, že během tří let občas zlaté plíšky viděl, žádný jej ale nenapadlo sebrat.

Státní správa dolů se o nálezu zlata dověděla až za deset dní, a to už bylo pozdě. Soukromníci si stačili zajistit těžební práva na pozemcích v okolí Křepic. Průzkumné práce zde ale předpokládané ložisko zlata neobjevily. Zklamání bylo veliké.

Přestože v Křepicích nešlo o čisté zlato, ale o elektrum obsahující 53,9 % zlata a 46,1 % stříbra, odborníci se shodli, že z mineralogického hlediska jde o jeden z nejkrásnějších nálezů na světě. Zlato je charakteristické trojbokými výrůstky až několik milimetrů velkými. Sytě žlutou barvu způsobuje nepatrná povrchová vrstva téměř ryzího zlata.

Nalezené kousky byly rozptýleny do mnoha muzeí, zlatnictví, školních a soukromých sbírek. Objevily se vystavené i ve výlohách v Praze. Místní hoši prodávali kousky zlata cizincům na cestě k nádraží a sami si zlaté plíšky přivěsili k řetízku u hodinek. Důležité je, že jedny z nejhezčích kousků se dostaly do okolních muzeí ve Vodňanech, Písku, Českých Budějovicích a do Národního muzea v Praze.

Nejkrásnější volný plech rozměrů 7,5 x 4,5 cm o hmotnosti 18,4 gramů zakoupilo Národní muzeum za 1 600 Kč od pana Součka z Vodňan.

Odborníci připouštějí, že při vodňanské zlaté horečce mohly být nalezeny dvě až tři kilogramy zlata.

Za pozornost jistě stojí i nález z roku 1965, kdy se ve Vodňanech při opravě vodovodní sítě v ulici vedle kostela objevily další zlaté plíšky. Nalezeno jich bylo celkem 45, pokud byly zdokumentovány skutečně všechny.

Zájem o zdejší zlato nikdy zcela neskončil a prospektoři i nadále zkoumají místní krajinu s cílem magický kov nalézt.

 

user-avatar

Václav Pokorný

25. 03. 2019 | 15:19

> ExtraStory   |   Inzerce