Část nalezeného pokladu

Část nalezeného pokladu | zdroj: phys.org


Zlato v bahně: Amatérská archeoložka našla 1500 let starý poklad

TÉMATA: archeologie | objevy | dánsko | starověk | zlato | hledači kovů

user-avatar

Yvonne K.

19. 02. 2019 | 10:00

Dánské lovkyni pokladů se zřejmě podařil životní objev. Při prozkoumávání bahnité půdy na dánském ostrově Hjarnø narazila na poklad starý 1500 let, plný šperků ze zlata i perel. Nad nálezem si nyní lámou hlavy archeologové.

Dánka Terese Refsgaardová je zubní asistentkou a vedle své profese se už nějaký čas věnuje nevšednímu koníčku – amatérské archeologii. Dlouhé roky se jí ale nic nepodařilo najít.

V září minulého roku se vydala se svým detektorem kovů na bahnitý ostrov Hjarnø poblíž dánského města Horsens. A tentokrát měla štěstí. Z bahnité země zde postupně vykopala 32 šperků vyrobených ze zlata i perel. Byly mezi nimi korálky, přívěsky, jehlice i drobné kousky zlata, které mohly plnit funkci měny. Podle Madse Ravna, ředitele muzea ve Vejle, pocházejí z doby ještě před Vikingy a pravděpodobně byly do země uloženy okolo roku 500.

"Nález naznačuje, že lidé z Hjarnø udržovali kontakt s římskou říší," říká Ravn. Svědčí o tom design i spirálovité vzory na nalezených špercích. Také po řemeslné stránce jsou předměty zcela unikátní a vypovídají o vysoké úrovni dovedností jejich výrobců.

Mnoho archeologů se domnívá, že zlatý poklad, který Refsgaardová v zemi objevila, měl posloužit jako oběť bohům. Věří, že zlato bylo používáno jako obětina k usmíření “rozzlobených bohů”. Tím se vysvětluje, proč bylo zakopáno do země.

Jejich vlastníci, kteří byli v kontaktu s Římany, se pravděpodobně zúčastnili nájezdů, takže  nález je jedinečným svědectvím o turbulentním období světových dějin, kdy zlato hovořilo jasnou řečí.

"Bylo zamýšleno uklidnit rozhněvané bohy a ukončit chudé léto a temné nebe po sopečné erupci v El Salvadoru? Nebo to bylo kvůli konečnému zániku Západořímské říše před několika desetiletími, než bylo zlato dovezeno do Dánska a s ním se navrátila nová vrstva bohatých  aristokratů, kteří zavedli novou rituální praxi a náboženství založené na severských bozích? " klade si otázku jeden z badatelů na serveru Phys.org.

K výbuchu sopky, o němž se zmiňuje, došlo v roce 536. Sopečná erupce byla tak obrovská, že okamžitě zabila 100 000 lidí. Její účinky však pocítili i lidé žijící daleko od středoamerického Salvadoru. Do Evropy se přivalil mrak prachu a na obloze se držel celých 18 měsíců. Historik Prokopios z Kaisareie (500 – 565) ve svém díle zaznamenal, že slunce svítilo na obloze jen jako měsíc, bez svého obvyklého jasu, jako by bylo v extrémním zatmění. Podle vědců tehdy došlo ke krátkodobé, avšak velmi výrazné změně klimatu. V létě mrzlo, objevovaly se sněhové přeháňky a nemohla dozrát úroda. To možná bylo důvodem, proč lidé na ostrově Hjarnø obětovali své zlato.



user-avatar

Yvonne K.

19. 02. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce