Oldříš je raně středověké hradiště u vesnice Předhradí v okrese Kolín. Pojmenováno bylo po přemyslovském knížeti Oldřichovi. Ten si podle pověsti vzal za ženu sličnou venkovanku Boženu.

Oldříš je raně středověké hradiště u vesnice Předhradí v okrese Kolín. Pojmenováno bylo po přemyslovském knížeti Oldřichovi. Ten si podle pověsti vzal za ženu sličnou venkovanku Boženu. | zdroj: archiv ES


Zmizelý hrad Oldříš: Vybudoval ho kníže Oldřich pro svoji ženu Boženu?

TÉMATA: přemyslovci | čechy | labe | polabí | kolínsko | české pověsti | hrady

user-avatar

Václav Pokorný

22. 07. 2018 | 10:00

Nedaleko dnešních Poděbrad stál na úsvitu české státnosti mocný hrad Oldříš. Podle pověsti a tradice vystavěl zdejší hrad kníže Oldřich pro svoji nastávající ženu Boženu.

V nádherné lužní krajině, plné lesních tůní, mokřadů a meandrů Labe, stál kdysi přemyslovský hrad Oldříš. Patřil společně s Kouřimí mezi nejstarší hrady na českém území a nacházel se u vesnice Předhradí v okrese Kolín.

O hradu se traduje pověst, že jej dal postavit kníže Oldřich pro svoji budoucí manželku, sličnou venkovanku Boženu, která pocházela ze vzdálené vsi Křesín na Lounsku. Na Oldříši se budoucí kněžna učila vybranému chování a zvykům, nutným pro život na knížecím dvoře. Až potom přesídlila na Pražský hrad, ale na Oldříš stojící na břehu řeky Labe se prý ráda vracela i se svým malým synem Břetislavem. Předhradí - hrad Oldříš, nákres situace zaniklého hradu po regulaci Labe v roce 1819.

Dnes se předpokládá, že hrad Oldříš  byl založen roku 995 po pádu slavníkovské Libice českým knížetem Boleslavem II., jako první údělné sídlo mladého knížete Oldřicha. Centrum s hradem bylo vystavěno „na ostrově“ v severovýchodní části dnešní obce Předhradí. Obtékala ho řeka Labe a přístup k němu vedl pouze přes ves.

Později se dominantou celého areálu stal chrám svatého Jana Křtitele, který dal postavit kníže Oldřich. Byl projevem jeho úcty k tomuto světci, jemuž Oldřich přičítal vysvobození z polského zajetí. K té době se také váže již zmiňovaná pověst o stavbě hradu Oldřichem pro budoucí kněžnu Boženu, která se zde měla učit panským zvykům před stěhováním do pražské metropole. Předhradí - hrad Oldříš, pravděpodobné místo, kde hrad stával.

Samotný hrad a kostel byly postaveny z kamene a opevnění a stavby poddaných byly dřevěné. Hrad se stal správním střediskem kraje, tehdy nazývaného župa; s chrámem a přilehlými dvory a vesnicí měl rozlohu 8,5 hektaru.

Hrad Oldříš jako správní centrum oblasti fungoval až do roku 1108, kdy došlo k zavraždění Bořity z rodu Vršovců, jenž byl pověřený správou Oldřišské župy. Po této události ještě v témže roce bylo správní centrum oblasti přeneseno do nedaleké Havraně, poblíž Nymburka. Hradu Oldříši zůstal jen význam náboženský a v roce 1228 jej kníže Vladislav II. převedl do majetku kláštera svatého Jiří. V té době již na hradě nikdo nebydlel a ten začal postupně chátrat. 

Původní podobu hradu tak dnes nelze přesně rekonstruovat, protože vlivem staletých labských záplav a následné těžby písku od 19. století a nakonec i regulačních úprav řeky ve 20. letech 20. století zanikly i poslední jeho zbytky. Pozůstatky valů v prostoru bývalé pískovny u obce Předhradí jsou ještě popisovány v roce 1846. Předhradí - hrad Oldříš, originál výzdoby v Národním muzeu v Praze.

Na místě předpokládaného hradu se dnes nachází fotbalového hřiště a dodnes zde nebyl proveden žádný archeologický výzkum. Za zcela unikátní však lze označit náhodný objev z roku 1901, kdy při přestavbě domu čp. 15 v Pňově-Předhradí byly v jeho základech nalezeny části výzdoby raně románského tympanonu z hradního kostela sv. Jana Křtitele z přelomu 11. a 12. století. Jedná se o pískovcové sochy Krista s výškou 80 cm a sv. Jana Křtitele a sv. Petra s ratolestmi o výšce 90 cm. Tyto fragmenty jsou nejstaršími dosud v Čechách nalezenými figurálními plastikami a jsou tedy jedním z nejcennějších exponátů ve sbírkách Národního muzea v Praze.

user-avatar

Václav Pokorný

22. 07. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce