Hladový kámen u Těchlovic

Hladový kámen u Těchlovic | zdroj: dasab


Znamení bídy: Z Labe se vynořují kameny s nápisy starými stovky let

TÉMATA: labe | sucho | česko | kameny

user-avatar

Václav Pokorný

22. 08. 2018 | 09:30

Uvidíš-li mne, zapláčeš, hlásá známý nápis na hladovém kameni na Labi v Děčíně. Pokud bychom se tímto heslem měli letos řídit, proplakali bychom celé léto. Labe, které je nyní 30 centimetrů pod hladinou sucha, odhalilo všechny hladové kameny.

Letošní tropické počasí bez srážek postupně odhaluje dno řeky Labe. Kvůli suchu lze dojít do poloviny koryta řeky a vodočet v Ústí nad Labem  v těchto dnech ukazuje výšku hladiny 115 centimetrů, což je 30 centimetrů pod hladinou sucha. Venku jsou všechny hladové kameny, které v historii předznamenávaly bídu. V minulosti nedostatek vody, způsobený dlouhodobým suchem, znamenal většinou nízkou úrodu a následnou bídu a hlad. Naši předkové na tyto kameny zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny, jako svědectví pro budoucí generace. Hladový kámen v Děčíně na počátku 20. století

„Kameny začínají z řeky vyčnívat, už když má Labe 130 centimetrů a od 121 centimetrů je vidět všech patnáct,“  uvedl Jiří Mach, šéf děčínského Povodí Labe, který tyto hydrologické památky hledá. 

Většina z nich je u Dolního Žlebu, kde je i nejstarší s datem 1612. Další leží u Těchlovic na Děčínsku, o kterém si historici mysleli, že už dávno zmizel, ale odhalilo ho velké sucho před třemi lety. Přímo v Děčíně, přibližně 200 metrů od Tyršova mostu, pak můžete vidět nejznámnější hladový kámen v Čechách. Všímavý pozorovatel na něm může spatřit poznámky za několik staletí. Původní německý nápis z roku 1800 Wenn du mich siehst, dann weine (Spatříš-li mne, plač) byl i s několika staršími záznamy postupně vydřen či odlomen příležitostně kotvícími plavidly. V roce 1911 byl nápis obnoven Franzem Mayerem, který dal také kámen obezdít pískovcovými bloky. V roce 1938 nechal údajně František Sigmund, majitel továrny na pumpy v Lutíně, vytesat na kámen reklamní slogan Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej, který je částečně čitelný dodnes. Nejstarší dochovaný a dodnes čitelný záznam na tomto kameni je z roku 1616. Nejstarší dochovaný nápis z roku 1616

Letošní sucho však není ojedinělé. „V roce 1904 v řece nebylo skoro vůbec nic. Existuje fotka, na níž kapela, která šla z Dolního Žlebu do Děčína, hraje uprostřed Labe. V Drážďanech toho roku přeskakovali řeku po kamenech,“ uvádí děčínský archivář Petr Joza.

Srovnávat ale tehdejší a současnou situaci podle historiků ani hydrologů nelze. Tehdy neexistovaly přehrady, které vodu pouští, nebyl uprostřed vybagrovaný pás, kterým plují lodě daleko větší než kdysi. Sucho v té době znamenalo opravdu bídu.

Letošní rok Češi trpí velkým vedrem a toužebně vyhlížejí déšť a ochlazení. Lidé v údolí řek však mají obavy, aby se situace neobrátila do druhého extrému a nenastaly povodně. Přejme si, ať to dobře dopadne.

user-avatar

Václav Pokorný

22. 08. 2018 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce