Maxime Du Camp: Velká sfinga v Gíze

Maxime Du Camp: Velká sfinga v Gíze | zdroj: dailymail.co.uk


Zrod cestopisné fotografie: Výprava Maxima Du Campa a Gustava Flauberta do Egypta a na Blízký východ

TÉMATA: fotografie | egypt | cestování

user-avatar

Yvonne K.

27. 06. 2017 | 10:00

Když slavný francouzský spisovatel Gustave Flaubert zanechal v roce 1849 studií, navrhl mu jeho bohatý francouzský přítel, chirurg Maxime Du Camp, aby se s ním vydal na cestu za památkami Orientu. Z dobrodružné výpravy pak pořídili jedny z vůbec prvních cestovatelských fotografií a svým současníkům tak poprvé zprostředkovali reálný pohled na divy starověkého Egypta jako pyramidy, slavnou Sfingu nebo památky v Asuánu.

Cestování, jak ho známe dnes, v první polovině 19. století neexistovalo. Jen velmi bohatí lidé, převážně aristokraté, měli  čas a peníze, aby si něco takového mohli dovolit. Před vynálezem fotografie většina lidí ani netušila, jak okolní svět vypadá, neboť cestovatelské knihy obsahovaly jen kresby a náčrtky.

Když Du Camp s Flaubertem vyrazili na svou dobrodružnou výpravu, fotografování mělo za sebou jen asi dvě dekády své existence, a bylo tak relativně novým vynálezem. Du Camp byl jedním z mála, kdo tomuto řemeslu rozuměl. Na cestu si vzal dřevěný fotoaparát kalotyp, který byl relativně malý a dal se snadno přenášet. Fotograf Maxime Du Camp (vlevo) a spisovatel Gustave Flaubert

Oba muži spolu procestovali severní Afriku i Blízký východ, a zatímco Flaubert si zapisoval zážitky do deníku, Du Camp trávil hodiny ve vyprahlé poušti a exponoval tam své fotky. Oblasti, které navštívili, byly stejně nebezpečné a chaotické jako dnes. Museli odrážet útoky banditů a občasných protivládních rebelů, kteří útočili ze hřbetů velbloudů. Byli uvězněni jako špióni a po Nilu se plavili na malé lodi s posádkou, která by vyděsila i samotného Jacka Sparrowa.

Poznávání exotických končin obnášelo i navazování styků s domorodými ženami, břišními tanečnicemi a prostitutkami a neobešlo se bez velké konzumace alkoholu i drog. I přes tato rozptýlení však muži neztráceli ze zřetele hlavní cíl své mise a pořizovali stovky fotografií, které poprvé v historii zachycovaly monumenty starověkého světa, jako pyramidy, sochy v Asuánu, Sfingu a další.

Ve svém deníku z cest Flaubert o Sfinze napsal: “Žádná z kreseb, které jsem viděl, ji nevystihuje – jejím nejlepším obrazem je Maxova fotografie.” O tom, co Du Camp při focení slavné památky prožíval, svědčí jeho vlastní slova v deníku: “Jsem bledý, nohy se mi třesou. Nepamatuji si, že by mě něco tak hluboce dojalo.”  Velká sfinga v Gíze

Po návratu do Francie, Du Camp vydal své fotografie v knize nazvané “Egypt, Núbie, Palestina, Sýrie”. Šlo zřejmě o první knihu cestopisných fotografií na světě, a není proto divu, že tak ohromila veřejnost. Du Campa prakticky přes noc učinila slavným.

Až se letos v létě vydáte do exotických končin s mobilními fotoaparáty v ruce a budete na každém kroku fotit zajímavosti, vzpomeňte si na Gustava s Maxem. Fotit před téměř 170 lety nebylo zdaleka tak snadné jako dnes, kdy stačí jen prstem zmáčknout displej na mobilu a hotový záběr okamžitě sdílet na sociálních sítích. Fotoaparát "kalotyp"

Jak se tenkrát fotilo
Běžný kreslící papír se natřel roztokem dusičnanu stříbrného, osušil se, namočil do jodidu draselného a byl opět usušen. Těsně před upotřebením se papír zcitlivil roztokem dusičnanu a kyselinou gallovou. Pak se papír vyvolával při světle svíčky. Pozitiv se získal kopírováním. Expozici si fotograf nastavoval sám a měřil si ji pomocí kapesních hodinek.

 

 

user-avatar

Yvonne K.

27. 06. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce