Ztracenka: První trampská osada vznikla před 100 lety, zatopila ji Štěchovická přehrada

Po skončení první světové války se romantická zákoutí Vltavy, Sázavy a Berounky staly centrem desítek trampských osad s romantickými názvy jako Dakota, Toronto, Klondike nebo Red River. Trampové se inspirovali romány Jacka Londona a Karla Maye a do středočeských lesů přenesli romantiku Divokého západu.

Jednou z prvních trampských osad byla Ztracená naděje (též Ztracenka), založená v blízkosti jednoho z nejromantičtějších míst vltavského údolí – Svatojánských proudů. Trampové původně svému tábořišti říkali Vydří doupě, později je přejmenovali na Tábor řvavých, podle povídky amerického spisovatele Breta Harta Štístko tábora řvavých.

Když se v pražských biografech začaly promítat filmy z amerického západu, konkrétně film Červené eso, objevil se v tomto filmu také zlatokopecký tábor Ztracená naděje – a čeští trampové měli definitivní název pro svou osadu. První chata, dá-li se tak nazvat prostý přístřešek z větví, chvojí a kusů lepenky, byla postavena v bývalém lomu pod „Mravenčí skálou“ a říkalo se jí „Kadič“. 

V roce 1922 měla osada již 105 mužských a 18 ženských členů. Mezi nimi bylo také několik známých sportovců, jako třeba cyklisté František Martínek, Láďa Brejla, Proda, krasobruslař Louskáček, ale také dlouholetý fotbalový reprezentant Láďa Ženíšek. Mnozí Ztracenkáři byli také členy pěveckých skupin, tehdy velmi populárních. Ať již to byla Mottlova parta, nebo Song Club, účinkující jako sbory v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha. Na Ztracenku ostatně rád jezdíval i skladatel Jaroslav Ježek.

K dalšímu velkému rozmachu Ztracenky i celého trampingového hnutí došlo o deset let později v době Velké hospodářské krize. Mnozí nezaměstnaní v něm našli lék na existenční problémy a pobyt v přírodě a kamarádství jim pomohl rozptýlit jejich chmury. Na osadu se chodilo, jak se dalo. Pěšky, na koni, kanoí, vlakem do Davle, parníkem či na kolech.

Zpočátku se u ohňů četly spisy K. Maye, J. Londona, později, zásluhou písničkářů, se zpívalo, dále se pořádaly nejrůznější zábavy, plné těžko napodobitelné originality, ať se jednalo o divoký potlach, nebo o maškarní mumraj v lese, taneční věnečky v „salonním obleku", opravdové cirkusy nebo improvizované kabarety. 

Na osadě se ovšem i hojně sportovalo, hrál se hlavně volejbal, a byla tu dokonce dvě hřiště. Také se každoročně pořádal meziosadní turnaj o putovní „Totem ZN“.

Každých 5 let od svého vzniku probíhaly jubilejní potlachy, které byly vyhlášené a oblíbené pro svůj program a vystoupení známých a populárních účinkujících. Při táborácích vystupoval třeba známý pěvecký soubor Setleři a osadníkem Ztracenky byl rovněž Jarda Štercl, populární televizní komik, který zde koupil chatu.

Ztracenka za dobu své existence zažila i několik kritických situací, ale ta nejhorší přišla v roce 1944, kdy byla zaplavena vodami Štěchovické přehrady. Celá osada se musela přestěhovat nad zátopovou zónu, kde se nachází dodnes. I přes úpadek trampingu, který nastal po Sametové revoluci, Ztracenka nadále žije pestrým trampským životem a je místem, kde se setkávají trampové z celé republiky. Letos slaví své stoleté výročí.