Slepý australský truhlář Duncan Meerding svou práci miluje.

Slepý australský truhlář Duncan Meerding svou práci miluje. | zdroj: facebook


Ztratil zrak, ale nepřišel o práci. Slepý mladík vyrábí ze dřeva nádherné věci

TÉMATA: hendikepovaní lidé | design | práce se dřevem | neobyčejní lidé

user-avatar

Ivanhoe

21. 06. 2015 | 13:00

Než Duncan Meerding ztratil v 18 letech zrak, miloval krásy tasmánské divočiny. Přírodní linie stromů, detaily listů a křivky květin jsou mu nyní inspirací v jeho práci. Slepý australský truhlář vyrábí to, nač si pamatuje.

Že je něco není v pořádku, zpozoroval Duncan před 10 lety, když se díval na televizi a jeho levé oko pojednou začalo mít potíže s perspektivou. Lékaři mu pak zjistili degenerativní oční onemocnění, jehož následkem po 12 měsících téměř úplně oslepl. Zbylo mu jen pět procent vidění v periférní oblasti očí. „Jako kdyby jste si dali pěsti před obličej a dívali se jen skrze periférii,“ přiblížil 23letý designér svůj hendikep.

Bez centrálního vidění Meerding jen stěží rozezná tvary nábytku, který vyrábí, ale je schopen je cítit, a to nejen doslova, neboť jeho hmat je hlavním smyslem, jímž se ve své práci řídí, ale rovněž i emocionálně.

Duncan Meerding při práci

„Už od raného věku jsem rád něco vyráběl a se zájmem soustružil dřevo se svým tátou,“ svěřil se Duncan deníku The Sydney Morning Herald. „Jedna z věcí, na které jsem v době, kdy mi odcházel zrak, myslel, byla, abych se dokázal vrátit k tomu, co jsem dělal rád, například k práci se dřevem,“ řekl.

To se Duncanovi díky jeho nesmírné houževnatosti a umělecké vášni podařilo. Při práci používá „mluvící měřící pásmo“, o kterém říká, že je to jeho starý kamarád, a hmatový hloubkoměr. Místo zraku si vypomáhá hmatem a sluchem a vlastním způsobem vnímá strukturu dřeva a naslouchá dlátu, zda správně řeže. Také vysoký práh bolesti je mu pomocníkem, aby se nezranil. „Dosud jsem nepřišel o žádný prst, ale občas mi uklouzlo dláto a pořezalo mi prsty, což se většině řezbářů stává,“ říká Duncan s humorem. Nebojí se používat ani stolní a pásovou pilu i bzučák na spojování dřeva. Tvoří, jak vnímá nyní svět: vesměs jsou to minimalistické objekty s plynulými liniemi. Hitem se staly hlavně jeho lampy z vydlabaných a rozpraskaných polen, skrze jejichž praskliny září zevnitř světlo.

Duncan se svými lampami.

Za své návrhy Duncan již sklidil několik ocenění a získal řadu zakázek. „Jakmile se jeho zrak změnil, přizpůsobil tomu svůj život a celé jeho návrhářství je tak o adaptaci – tvoří hmatem a učí nás vidět věci jiným způsobem,“ chválí Duncanův přístup učitel z tasmánské umělecké školy Richard Skinner.

Meerdingovým cílem je, aby jej okolí přijímalo jako umělce s vizí, a nikoli se zrakovým postižením. „Můj nábytek je zjevně ovlivněn mou vadou zraku, ale chci, aby byl pěkný na pohled i na dotek,“ svěřuje se designér. „Nechci, aby si ho lidé kupovali ze soucitu, ale proto, že je kvalitní,“ zdůrazňuje.

 

user-avatar

Ivanhoe

21. 06. 2015 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce