Zubní zákroky ve starověku

Zubní zákroky ve starověku | zdroj: internet


Zuby se vrtaly už před 9000 lety. Mayové je vykládali drahokamy

TÉMATA: starověk | lékařství

user-avatar

Irena Gruberová

17. 03. 2015 | 07:30

Historie stomatologie je stará přinejmenším 9 tisíc let, alespoň podle dosavadních nálezů. Ty dokládají obdivuhodnou nápaditost, s jakou si naši předkové při tehdejším skromném zubařském vybavení dokázali poradit při ošetřování a léčbě poškozeného a nemocného chrupu.

Nejstarší dosud známý zubní zákrok byl zdokumentován na pohřebišti Mehrgarh v Pákistánu, kde archeologové našli pozůstatky lidí, kterým pravěký zubař vyvrtal zuby pomocí „pazourkové vrtačky“ už před 9 000 lety. K práci nejspíš použil malý luk, s jehož pomocí roztáčel vrták s pazourkovým ostřím přiloženým na pacientův zub.

Nejstarší zubní náplň byla objevena v roce 2012 ve Slovinsku v souvislosti s nálezem 6 500 let staré čelisti, která prozrazovala, že díry v zubech způsobené zubním kazem byly vyplněny včelím voskem.

Dlouho dobu se věřilo, že zubní kaz způsobuje zubní červ, jako první o tom psali už Sumeřané asi 5 000 let před naším letopočtem a po nich staří Egypťané, Japonci, Číňané i indiánské kultury. Zřejmě je na tuto myšlenku přivedly larvy dřevokazného hmyzu zanechávající po sobě díry ve dřevě. Představa o červech, kteří sídlí v zubech a užírají je, vydržela velmi dlouho, až do 18.století. První, kdo zubní červy označil za nesmysl, byl až řezenský přírodovědec Jacob Christian Schäffer v roce 1757.

Historicky nejstarším známým zubařem na světě byl Egypťan jménem Hesi-Re, jenž žil v období 3. dynastie za vlády faraona Džosera (cca 1600 př. n. l.) Jako vůbec první rozpoznal a popsal paradentózu. O tom, že staří Egypťané prováděli nejrůznější zubařské zákroky, svědčí nejen egyptské svitky ze 16. a 17. století před Kristem, z nichž se například dozvídáme, že zubní výplně vyráběli z mletého ječmene, medu a okrového prášku, ale i nalezené lebky mumií. Na některých z nich antropologové objevili malé dírky vyvrtané v čelisti v těsné blízkosti kořenů zubů. Pravděpodobně měly zajistit odtok hnisu z váčků. Staří Egypťané také jako jedni z prvních nahrazovali chybějící zuby zvířecími a upevňovali je pomocí zlatých či stříbrných drátků.

 opravený chrup ze starověkého Říma

S rozvinutou technikou zubních náhrad přišli kolem roku 700 před naším letopočtem staří Etruskové. Náhradní chrup ze zvířat nejprve na míru obrousili a poté ho vsadili do držáčků z ryzího zlata. Zlaté páskové spojky používali i ke zpevnění uvolněného chrupu, ale jenom v těch místech, kde jsou zuby při mluvení vidět.

To staří Mayové byli mistry kosmetické stomatologie. V zubech se vrtali hlavně pro parádu. Vykládali je drahými kamínky a zdobili jemnou řezbou.

Keltové zase nezapřeli, že jsou vynikajícími železáři, a jak dokládá loňský nález 2 300 let starých ostatků keltské ženy v severní Francii, zubní implantáty vyráběli ze železa. Pravděpodobně jej vsadili ženě do dásně až po její smrti, aby v hrobě vypadala lépe, neboť zákrok by byl zaživa pro ni nesmírně bolestivý a pravděpodobně by jí způsobil fatální zánět.

Arabští lékaři stejně jako ti starořečtí kladli velký důraz na hygienu úst, a vymysleli proto jedny z prvních kartáčků na světě i čistící zubní vodu.

S pádem říše římské ovšem nastal i soumrak zubařství, které se na několik století omezilo jen na vytrhávání zubů, které leckdy drastickými způsoby vykonávali kati, holiči nebo kováři. Ti se s nebožákem moc nepárali a občas mu vyrvali i kus čelistní kosti a dásně. Na opravdovou léčbu si museli Evropané počkat až do 18. století. Když pak v roce 1880 zavedli amalgámové plomby, ani netušili, že amalgám ze stříbra používali k vyplňování zubů už 200 let před naším letopočtem ČíňanéOstatně mnohé dnešní zubařské zákroky v podstatě navazují na dávnou vynalézavost našich předků a jejich experimenty, s nimiž začali přinejmenším před 9 tisíci lety.

 

user-avatar

Irena Gruberová

17. 03. 2015 | 07:30

> ExtraStory   |   Inzerce