Barvení vajíček je zvyk sahající až do dávné antiky.

Barvení vajíček je zvyk sahající až do dávné antiky. | zdroj: thevintagenews.com


Zvyk barvit vajíčka pochází od Egypťanů a Sumerů

TÉMATA: zvyky | tradice | antika | velikonoce

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 04. 2019 | 10:00

Samotné barvení vajíček je starší než křesťanství. Vejce totiž bylo vždy vnímáno jako symbol nového života a sloužilo jako ozdoba nebo bylo zdobeno už v časech antiky. A první barvená nebo jinak zdobená vejce známe z doby 5000 let před naším letopočtem od Egypťanů a Sumerů.

Vejce zdobená stříbrem a zlatem byla nalezena v hrobech egyptských a sumerských králů a velmožů.  Byly vnímány jako symbol moci a příslušnosti ke vznešeným rodům.  V Íránu se zase od nepaměti zdobí vejce na íránský Nový rok. Tento zvyk sahá až do doby dávné Persie a vejce bylo symbolem příchodu nového roku.

Jak se ale zdobené vejce stalo součástí křesťanského světa? Podle všeho k tomu došlo někdy ve 13. století. Vejce bylo v době půstu zakázané jídlo stejně jako maso. A půst byl v křesťanských dobách velmi častý, takže proto se zvyk barvení vajec, který byl v jiných částech světa běžný, prosadil v křesťanské Evropě až ve 13. století.  Dříve se šířil v křesťanských komunitách, například v Persii, kde se vejce barvívala do ruda jako symbol Kristovy krve. Samotné vejce pak symbolizovalo prázdný Ježíšův hrob.

K tématu se váže i jedna legenda, podle které po smrti Ježíše a jeho vzkříšení navštívila Máří Magdaléna císaře Tiberia.  Pozdravila ho slovy: Ježíš je vzkříšen. A Tiberius jí odpověděl: Není o nic víc vzkříšen, než je tohle vejce rudé. Ukázal při tom na vejce na zlatém podnose na stole. A vejce kupodivu zrudlo.

Podle jiné verze Máří Magdaléna nesla vejce, už když šla s dalšími ženami ke hrobu Ježíše. Zjistila, že hrob je prázdný, a v tu chvíli vejce zrudla. K rozvoji tradice barvení vajec přispěl také anglický král Eduard I. Nařídil, aby v jeho zemi byly na Velikonoce nabarveny tisíce vajec zlatými ornamenty. Vejce pak byla nabídnuta jako dar členům královské rodiny. Od té doby se mnoho jeho poddaných každé Velikonoce věnovalo barvení vajec.

Ať to byla Máří Magdaléna, staří Peršané nebo anglický král, jedno je jisté – zvyk barvení vajec přečkal staletí a dnes patří neodmyslitelně k Velikonocům. U nás se k tomu řadí také pomlázka neboli tatar, což je ale naše národní specialita a žádné spojení s dávnými Egypťany v tomto případě nenajdeme.

user-avatar

Tomáš Chalupa

20. 04. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce