Moje manželství skončilo, a přestože jsem dělala, co jsem mohla, nevyšlo to. Dnes už je bolest pryč a já jsem se s tím vyrovnala. Děti si žijí po svém, a tak já stojím znovu na začátku a hledám partnera. V kanceláři to ale vytváří zajímavé situace s mou kolegyní.
Sedím v kanceláři s kolegyní Jitkou. Je to skvělá žena, vždy ochotná pomoci, chytrá a empatická. V jedné oblasti si ale nerozumíme – v partnerských vztazích. Jitka si vzala svého prvního kluka, který ji i po třiceti letech manželství stále nosí na rukou. Jejich vztah vypadá jako z pohádky. Právě proto nedokáže pochopit nás, co jsme si prošli rozvodem a snažíme se najít někoho nového. Občas to znamená dělat kompromisy nebo jít za hranu toho, co ona považuje za správné. A její morální kompas, utvářený spokojeným vztahem, je velmi pevný.
Dej mu čas
Přes seznamku jsem poznala muže, který se zdál skvělý, ale brzy se ukázalo, že je vnitřně rozpolcený. Chvíli mi vyznával lásku, pak zase mluvil o záchraně vztahu s exmanželkou, a občas se na dny odmlčel, aby si vše srovnal v hlavě. V tomto nejistém stavu jsem žila celý rok a snažila se ho přesvědčit, že já jsem ta pravá, která mu může nabídnout stabilitu. Bylo to marné. Pokaždé, když to vypadalo nadějně, přišly z jeho strany výčitky, odvolával svá slova a uzavíral se do sebe. Byla jsem z toho, čím dál víc vyčerpaná. Když jsem to probírala s Jitkou, měla pro něj nečekané pochopení. „Aleno, musíš mu dát čas. Vždyť je po rozvodu, nemá to ještě zpracované. Určitě tě má rád, jen se lekl vlastních citů. Buď mu oporou a uvidíš, že to bude dobré,“ radila mi.
Jiný nápadník, jak to dopadne?
Jenže pak se v mém životě objevil jiný muž. Takový, který měl jasno a neskrýval, že o mě stojí. Usiloval o schůzku a já o tom řekla Jitce. Její reakce mě šokovala: „Aleno, to se chováš jako nějaká lehčí žena! Přece máš vztah. Měla bys být trpělivá a počkat na něj. Nechápu, proč se vůbec bavíš s někým jiným. Tím jsi mě opravdu zklamala.“ Zůstala jsem na ni zírat. Její názor mi přišel jako z minulého století. Tento nový muž, který se vztahu nebál, mě lákal a já s ním chtěla jít na rande. Rok čekání na někoho, kdo neví, jestli se nevrátí k bývalce, mě unavil a přestal mi dávat smysl. Rozhodla jsem se jít dál a Jitka si bude muset zvyknout, že nejsem žádná světice.
