Dana byla pozvaná na svatbu vnučky své přítelkyně. Nikomu se s tím nesvěřila, ale celá ta událost jí přišla spíše k pláči. Všechno se tvářilo jako dokonalé a luxusní, ale byla to jen iluze pro sociální sítě.
Když jsem před lety měla svatbu já, uspořádali jsme si ji s manželem přesně takovou, na jakou jsme finančně dosáhli. Byla možná skromná, ale byla naše a upřímná, bez jakékoliv přetvářky.
Moje stavba
Naše svatba před padesáti lety byla zkrátka jiná. Bylo mi už víc než dvacet, oba jsme s nastávajícím manželem pracovali. I přesto jsme nechtěli utratit veškeré úspory za jediný den. Shodli jsme se, že chceme oslavu spíše menší, ale o to srdečnější. Oblékla jsem si elegantní bílý kostýmek, který jsem pak ještě dlouho nosila do práce. Abych vypadala jako nevěsta, doplnila jsem ho kloboučkem se síťkou.
Zamluvili jsme si salonek v restauraci, kde se podával oběd. Byla to klasika: šunková rolka s křenem a poctivá svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem. Místní cukrářka nám na zakázku upekla nádherný dvoupatrový dort, po kterém se jen zaprášilo. Poté se hrálo a tančilo a k večeru se podával guláš. Každý si mohl dát, co chtěl – pivo, víno nebo limonádu.
Novodobá svatba?
Teď se vdávala Nikola a já dostala pozvání. „Pojď se mnou, nechci tam být na tu komedii sama. Když vidím ty jejich přípravy, je mi z toho nanic. Hrají si na honoraci, ale obrátili by každou korunu,“ postěžovala si mi přítelkyně. Já už věděla své. Nevěstu jsem znala jako slečnu, pro kterou byla image nade vše.
Nikola se chtěla prezentovat za každou cenu, a tak naplánovala velkolepou svatbu s nádechem luxusu. Její plány však silně omezoval napjatý rozpočet. Květinovou výzdobu objednala z čínského e-shopu – šlo o bílé plastové růže, které pak rodina aranžovala podél cesty k obřadu. Vypadalo to nevkusně.
Umělý dort
Hřebem večera byl pětipatrový svatební dort. Nevěsta se u něj nadšeně fotografovala, a když s novomanželem krájeli horní patro, sotva na něj dosáhli. O to větší bylo překvapení, když mi přítelkyně pošeptala, že jedlá jsou pouze horní tři patra. Zbytek tvořil polystyren potažený fondánem. Nevěsta toužila po obřím dortu, ale odmítala za něj utratit desetitisíce.
Bylo to nevkusné
Už je to dávno, co jsem byla na nějaké svatbě, ale tahle ve mně zanechala pachuť. Jsem přesvědčená, že kdyby ji chystali s láskou, bylo by to vidět. Tady bylo všeho příliš, ale zároveň to působilo lacině a uměle. Na stolech byly mísy s plastovým ovocem, víno se v zázemí přelévalo z kanystrů do lahví a servírovalo hostům. A nejhorší dojem na mě udělala sama nevěsta. Jako bývalou kadeřnici mě její umělý příčesek až k pasu doslova bil do očí. Své postřehy jsem si nechala pro sebe a za pozvání jsem zdvořile poděkovala, ale tomuhle okázalému divadlu jsem na chuť nepřišla.
